(Tenhle článek jsem sice napsala už po prvním dni školy, ale byla jsem tak unavená ho opravovat, že ho sem dávám až dneska).
Ráno jsem vstala o něco později, než jsem plánovala, ale naštěstí Emily byla tak hodná, že mi udělala oběd, takže jsme vše stihly. Potom mě odvezla na autobus, s kterým jsem poprvé jela sama. První bus byl v pohodě, ale v druhém jsem zahlédla nějaké spolužáky od nás ze školy (poznala jsem je podle uniformy). Měla jsem původně v plánu kolem nich jen tak projít a nevšímat si jich, ale oni na mě hned „Hi“ a ať si přisednu. Jenže pak už to bylo dost trapný. Za celou cestu se mnou prohodili jen pár slov. Já nevěděla, o čem se s nimi mám bavit a oni zjevně taky ne.
Když jsme přijeli do školy, hned mě odchytla Lauren, holka, co jsem potkala už v pondělí. Nevím proč, pořád mě poučovala, ať si locker nezamykám a já si ho pořád tvrdošíjně zamykala. :D Nicméně potom jsem šla na svoji první hodinu-US History. Měla jsem pěkné místo vepředu, ale nevím proč, učitel nás přeházel podle abecedy, takže jsem se rázem ocitla vzadu, u řvoucí klimatizace, a tak nejenom, že jsem mrzla, ale ani jsem nic neslyšela. Naštěstí jsem na konci za ním přišla a on mě umístil jinam, zase dopředu. Tenhle učitel je fakt sympaťák. Hned nám teda oznámil quizy na hlavní města USA a státy USA. Hned tu hodinu nám dal slepou mapu USA s tím, že máme doplnit státy. Já jich doplnila tak 30 a dalších 10 jsem tipla. Myslela jsem si o sobě, že jsem úplně vypatlaná, ale když jsem pak viděla některé mé spolužáky, kteří tam měli vyplněnou jenom Floridu (ani Illinois neměli), dost mě to uklidnilo.
Další hodinu byla angličtina. Tu učitelku miluju! Byla na mě hrozně milá, nevím proč, prohlásila, že mluvím „excellent english“. Jako v každé hodině nám dala podepsat papír se všemi pravidly-nesmíme chodit pozdě, máme odevzdávat úkoly včas , nevyrušovat… A samozřejmě vznesla požadavky na šanony (tady chce každej učitel na svůj předmět šanon, plus dostáváme obrovské bichle jako učebnice-jak to mám jako odnést???)
Další hodinu byla matika. Začala požadavkama, potom nám rozdala opakování, který by bylo lehký, kdybych rozuměla zadání že. Byli to nějaký kvadratický rovnice, sčítání zlomků a takový kraviny.
Pak byl oběd. To bylo dost vtipný. Vešla jsem do jídelny a teď se samosebou všichni otočili, kam si jako sednu, ale naštěstí jedna holka z English class zařvala. Ať jdu k nim, tak jsem šla. Byla jsem vděčná, že jsem byla ušetřena toho trapného momentu jíst sama u stolu.
Potom Web design. Tam nastal menší problém, protože počítačů bylo 19, ale studentů 21. Takže tak dlouho do nás hučeli, ať někdo jde na výtvarku, až se 2 zvedly a šly. Jinak nic jsme v té hodině nedělali, mohli jsme si dělat, co jsme chtěli.
Ve španělštině jsem se cítila jako v mateřské školce, protože všichni jsou tam tak 3-4 roky mladší. Učitelka byla hrozně nadšená, jako kdyby to, že nás může učit, bylo největší vzrůšo jejího života.
Potom má poslední angličtina. Učitelka byla milá, mladá, ale až moc nadšená. Hned jsme dostali úkol, na kterém jsem doma musela pracovat asi 3 hodiny.
Co mě překvapilo, že všichni učitelé dávají velkou váhu domácím úkolům –až 40%.
Po škole jsem hned nastoupila do busu, spolužáky jsem zase byla vyzvána, ať si k nim sednu, ale nijak zvlášť jsme se nebavili. Na zastávce mě vyzvedla Molly a hned jsme jeli domů.
Večer jsme jeli do školy znovu kvůli nějaké schůzce. Nejdřív jsem si asi půl hodiny musela vyslechnout pro mě nudné a zbytečné kázání o tom, jak se hlásit na college. Potom nám ale řekli, že v březnu pojedeme do New Orleans pomáhat obětím Cathriny. Musíme si to ale zasloužit, takže budu muset prodávat pizzy či popcorn či dělat něco jinak prospěšného.
Po příjezdu domů jsme se vydali do Walmartu, já Molly předala všechny seznamy pomůcek, kterým jsem nerozuměla, ona mi to našla a jeli jsme domů. Pak jsem ještě do 12, dělala úkoly, z čehož jsem už ke konci byla dost zoufalá.
Celý první den bych popsala jako jeden velkej zmatek, nevěděla jsem, kam mám jít, co mám dělat, skoro nikoho jsem neznala, co se ode mě chce….Vím, že se to časem zlepší, ale zatím je všechno tak hektické, teď ještě tak angličtina… Jeden by neřekl, jak to vyčerpává. Jsem už tak pořád unavená, ale teď ještě musím dělat úkoly do noci… Už aby byl zase víkend!!! :- )
PS: V zásobě mám ještě dva články z tohoto týdne + fotky. Přes týden jsem to dělala tak, že jsem si napsala poznámky nebo i napsala článek, ale nedala ho jsem, protože jsem na to neměla sílu, hlavně ne na to opravování. Takže dneska jsem všechno dopsala a opravila, budu to jsem dávat postupně. Další články už jsou trošku informativnější než tenhle. Mohla jsem sem něco dopsat, ale takhle je to více autentické. Byla jsem tak stahaná, že víc jsem v ten den nevyplodila. Takže se těšte na další články!
Žádné komentáře:
Okomentovat