Protože mám školu daleko, musím tam jezdit autobusem. Ovšem ne tím žlutým, ale obyčejnou MHD. Protože mě všichni varovali, že nic takového v Americe nevedou, byla jsem až překvapená, že to tady mají (ne snad že by to někdo používal, byli jsme tam tři v celým buse). Peggy se nabídla, že dneska se mnou do školy pojede busem a já si to aspoň zkusím nanečisto. Protože zastávku mám dál od domova, budou mě prý každé ráno vozit na ni a odpoledne z ní ( a když to nevyjde, můžu jet shuttle busem, který jezdí z centra Edwardsville k obchoďákům, poblíž kterých bydlíme). Ze zastávky v Edwardsville jedu busem, který v půli cesty vyměním za jiný. Musím teda řidiči prvního autobusu říct, ať pro mě zdrží ten druhý, už se těším, až mu to budu zítra vysvětlovat. Dvakrát denně mi bus zastaví přímo u školy, když pojedu večer, musím sejít dolů na hlavní ulici a na řidiče mávnout. To je další věc, která mě dost překvapila-tady nemusíte řešit věci jako zastávky nebo tak. Tady se na řidiče prostě mávne a on zastaví, kde chcete. Nebo když ho požádáte, aby zastavil někde mimo jízdní řád, on Vám zastaví. Asi si to může dovolit, protože tady busy nejsou přecpaný a on tak má čas. Za 15 dolarů měsíčně dostanete pass a můžete pak jezdit kamkoliv, kdekoliv a kolikrát chce po celém okrese.
Trošku jsem odběhla od školy, ke které jsme teda s host mámou dnes jeli busem. V 10,30 bylo setkání se seniory (zuzi ne se starýma lidmama!!! :D), ale ještě předtím jsme dělali můj rozvrh. Takže, každý den budu mít následující předměty:
1. perioda – US History
2. perioda –English IV.
3. perioda – Math
4. perioda – Lunch
5. perioda – Web design
6. perioda – Spanish I.
7. perioda – Theology
8. perioda – English III.
Jsem možná magor, ale vzala jsem si 2 angličtiny, jedna by měla být literatura, druhá gramatika. V nejhorším to vždycky můžu změnit, že. Na druhou stranu proč jsem tady, že-abych se tu aj naučila. Když už jsme u mé angličtiny, je to pořád bída. Rozumím vcelku dobře, když na mě nemluví slangem. Ale vymáčknout se-to je děs :D Vždycky jsem si myslela, že to takovej problém není, ale očividně je-třeba takové tvoření otázek… :D Vtipný taky je, že jak nejsem zvyklá, aby na mě někdo mluvil v aj, lidi na mě mluví, já si toho nevšímám… Doma mě chápou a třeba to zopakujou, až jsi sou jistý, že vnímám… Ale na ostatní lidi to může působit jako, že je ignoruju… což není můj cíl. :/
Škola mi začíná 8:18 (ale stejně kvůli busu barák musím opouštět v 7, takže si nepomůžu vůči čechám) a končí 2:49. Každý den musím nosit uniformu, dvakrát v měsíci je spirit day, to týmy nosí svoje dresy a tak. Párkrát za pololetí bude zkrácené vyučování.
Po sestavení rozvrhu jsme šli na to setkání. Když se sešli všichni, přišel náš třídní, což je sám ředitel, nevím proč. Ten mě představil všem seniorům a dost mě u toho pobavil, prej: „Nebudu Vás ztrapňovat tím, že nevíte kde je Česká republika – z publika se ozvalo že je to někde south-west- a tak radši budeme všichni mlčet“-a koukal při tom na kluka, co ČR přiřadil ke Španělsku. Řekl nám, že březnu pojedeme do New Orleans a zítra kvůli tomu máme večer schůzku. No pak nám rozdal lockery a skončil. Mě se ujal páreček holek, kterej mi ukazoval, jak se otvírá locker (což mě stejně nakonec naučila Peggy) a ukázali mi, kde mám třídy, ne že bych si to pamatovala. Teprve když mi to ukazovali, zjistila jsem, že ta škola je malé bludiště. Zjistili jsme, že s jednou tou holkou budu jezdit busem, pak mě pár lidem představili a šla jsem se vyfotit na kartičku. Pak už jsme konečně vyšly ze školy, na podruhé chytly autobus (napoprvé nezaregistroval naše mávání, takže jsme museli čekat na další) a za (ne)dlouho byly doma. Jsem na sebe zvědavá zítra, kdy to všechno začne.
Žádné komentáře:
Okomentovat