Homecoming

Ve dnech 27.9-3.10 byl na naší škole Homecoming week. Smysl toho vlastně pořádně nechápu, ale bývalí studenti by se měli vrátit do školy, slaví se mše za ně, hraje se zápas, dělá se ohňostroj a tak. Od pondělí do pátku jsme měli každý den nějaké téma a podle toho jsme se měli obléci.

• V pondělí jsme se měli obléct podle barev, nižší ročníky bílou a vyšší modrou. Téma se jmenovalo „Marquette Madness“ a dotyčné barvy jsou barvy školy.Jelikož rifle jsme mít nemohli, jediný modrý kalhoty, co doma mám, byly školní cross country tepláky, šla jsem v nich. Nejdřív jsem se děsila, že budu za magora-v teplákách do školy, ale on je měl na sobě úplně každej, protože stejný tepláky mají všechny týmy, jen se změnou loga.
• V úterý byl Twin day. Měli jsme si najít dvojče a obléci se naprosto stejně. Já jsem se domlouvala s jednou holkou, jenže my dvě máme naprosto odlišnej styl, takže výsledek moc stejně nevypadal. Řekli jsme si červený tričko, černý kraťasy. No, jenže já mám jen červenou košili a společenský černý tříčtvrťáky, zatímco ona přišla ve tričku s Mickey Mausem a sportovníma kraťasama Adidas… No nevadí. Extrém byl, když si dva kluci oblékli gorilí kostým. S jedním z nich jsem měla hodinu a nevypadal ( a nevoněl) nejlíp. Taky vzít si ve 30 stupňovém vedru na sebe kožich bez možnosti rozepnutí není právě ideální, že…
• Ve středu bylo něco, co oni nazývali „Wacky Tacky day“, kdy jste si měli obléct pruhy, kostky, vzory, ale abyste zkrátka neladili. Já šla do školy v normálním oblečení, musela jsem si to užít, když jinak nosíme uniformu… Ale jinak lidi chodili dost šíleně oblečený. Dost mě pobavil náš učitel US history, pán který jinak nosí košile a černé kalhoty, přišel do školy v tričku a falešným tetováním (v podstatě tričko v tělové barvě s natisknutým tetováním).
• Čtvrtek byl ve znamení našeho oblíbeného Superhrdiny-„Super Hero day“. Já šla normálně, protože jediné postavy, za které bych se byla ochotná převléct, byly kocour ze Shreka nebo Rákosníček. O prvním mi řekli, že to není superhrdina (prej ať se převleču za catwoman-to určitě, ani to není skutečná kočka a ještě paří zadek v latexu!) a druhý převlek se tady jaksi nedá sehnat. Škola byla plná hlavně supermanů a Hulků, popř. si na sebe lidi brali uniformy a k tomu pláště, jako „super studenti“. Naše učitelka španělštiny měla na sobě vojenskou uniformu a zdlouhavě nám vysvětlovala, že ti, co bojují za národ ve válce, to jsou její superhrdinové. Pak se nás ptala, co jsme jako my a jedna holka se svěřila, že se převlíkla za svého tátu, protože ji před pár dny umřel. Celá třída ztichla, nikdo moc nevěděl, co má říct, ale pak nějak učitelka pokračovala…
• V pátek jsme jako jedinej den mohli mít na sobě rifle a k tomu tričko školy. Odpoledne jsme všichni šli na mši a večer se konal zápas ve fotbalu, který naše škola vyhrála. Já na něj nešla hlavně proto, že jsme jeli do St. Louis na ten koncert. Ale ono se mi vlastně ani nějak moc nechtělo…



No a v sobotu se konal ples. Byla jsem domluvená s Lauren, že mě odveze až z Edwardsville, protože tu má přítele a potom po plese zase zpátky. V pátek při obědě mě ještě pozvala skupina holek k nim domů, že tam budou mít párty a večeři. Jenže mi nikdo nenabídl odvoz, takže bych se tam neměla jak dostat, i když bych tam šla moc ráda. Když jsem jim řekla, s kým jdu, zhrozili se, protože Lauren vyloženě moc v lásce nemají (a já už i bohužel vím proč). Toho, že jsem tam nešla, upřímně lituju, jednak jsem se jich mohla otevřeně zeptat, jestli by mě neodvezli, nebo jsem se vlastně mohla zeptat i rodiny, koneckonců i ten bus jsem mohla využít. Teď mě to fakt štve, protože to byla dobrá příležitost, jak poznat více lidí :/

No ale každopádně Lauren mi řekla, že se všichni připravíme u ní doma. Když ale k nám přijela i s pár lidma, byla už hotová. Takže jsme jeli k ní, a já jako jediná jsem se tam za dost nepříjemných podmínek musela namalovat ve spěchu. To jsem vážně nepochopila, mohla jsem to v klidu udělat doma, host sestry mi mohli udělat vlasy… Když jsem teda byla hotová, Lauren se chtěla vyfotit se svou babičkou, takže jsme musela jet tam. Potom jsme jeli do parku udělat fotky. Byla příšerná kosa ten den a foukal ledovej vítr, ale sluníčko svítilo. Chtěla jsem se vyfotit sama, ale oni mi pořád lezli do záběru, že se chcou vyfotit taky :D No pár fotek mám, potom mě máma Lauren chtěla vyfotit na svůj foťák, to jsem vážně nepochopila proč.






Je tu zvykem, že před samotným plesem, se jde hromadně na večeři. My jsme měli zarezervovaný stůl v jedné restauraci. No, z cen mě docela omylo, ale dala jsem si malý špenátový salát. Kluk naproti nás bavil tím, že si objednal a snědl 4 hlavní jídla. (Když mu pak donesli účet na 60 dolarů, myslím, že mu trochu úsměv ztuhnul na rtech). Jeden kluk tam mi nabídl, že za mě zaplatí jídlo, no nebránila jsem se :D

Potom už jsme konečně jeli ke škole. Museli jsme vystát frontu, ukázat lístky (který jsem si musela za 15 dolarů koupit) a pak jsme mohli vejít dovnitř. Tělocvična byla krásně vyzdobená, na stropě byli balónky, všude girlandy…



Hned při vstupu holky sundávali boty a házely je na hromadu. Kluci dělali to samé se sakem ( a pak v pondělí ředitel hlásil v rozhlasu, že za ním přišlo několik nešťastníků, že domů nepřivezli vlastní sako, ale cizí a dostali od maminky nadáno, takže ať laskavě všichni, co mají doma cizí sako, ho další den donesou :D)
Popravdě, ze začátku mě to tam moc nebavilo. Bylo mi trochu divný, proč když je ta tělocvična tak velká, proč je všech 200 lidí naňahňaných asi na 10 metrech čtverečních. Bohužel jsem to pochopila brzo. Já jsem nějak neměla na nic náladu, ani nevím proč, takže jsem si sedla na lavičku a byla spokojená, že po mě není vyžadovaná nějaká aktivita. Jeden kluk z party, co jsem s nima byla na večeři, za mnou pořád chodil, jestli nechci tancovat, já mu pořád odpovídala, že ne. Tak jsem tam chvíli seděla, přišlo za mnou pár lidí, pozdravili jsme se, všichni mi chválili šaty :- ) Dokonce když jsem si šla pro pití, skupinka holek mě zastavila, že vypadám fakt skvěle. To mě potěšilo, i když jsem sama ze sebe ani nijak odvázaná nebyla. :D
Chvíli jsem tancovala s Lauren a tou její partou, ale ty moc v tom chumlu nebyli, takže jsem pořád nevěděla, co „chumel“ obnáší. Potom jsem si šla na chvíli sednout a popovídala jsem si zase s pár lidma. (mimochodem možná se divíte, že nepíšu jména lidí-mám naprosto příšernou paměť na jména, a ono mi to vlastně i bylo ztíženo tím, že když se mi někdy v tom hluku představoval), vůbec jsem ho neslyšela, tak jsem jen s úsměvem přikývla).
Přišel za mnou kluk, ať jdu prý tancovat, no kývla jsem mu jenom proto, že byl docela hezkej. Ovšem co přišlo –to jsem nečekala ani ve svých nejhorších snech :D Už jsem na nějakých blozích četla, že Američani mají rádi styl „tělo na tělo“, ale že to bude tak hrozný, to jsem nečekala :D Dotyčný mě chytl ze zadu a přitiskl na sebe zepředu. Tím „přitiskl“ myslím úplně, že jsme se dotýkali i tam (nebo hlavně tam), kde bych zrovna nechtěla. „Tanec“ spočíval v tom, že on se houpal v kolenou (já musela s ním) a do toho mával rukou. Potom jsem se nějakou dost nešťastnou náhodou dostala do toho chumlu, kde takhle natěsno tancují úplně všichni. Takže Vás dav natlačí na někoho zepředu a ze zadu se na vás taky někdo natlačí. Bohužel (a nebo vlastně bohudík) se ani nemůžete otočit, abyste zjistili, kdo za vámi stojí…
Takže takhle Vážení vypadá puritánská Amerika! Já si o sobě nikdy nemyslela, že bych byla nějak vyloženě upjatá, pro mě za mě, když takhle tancuje pár, ale když se na Vás natlačí někdo cizí a spocený, popřípadě cítíte cizích a spocených lidí víc, je to prostě nechutný! Vzpoměla jsem si na naše taneční, kdy jsme se báli se k sobě přitisknout i při valčíku, jak jsme se nechtěli moc dotýkat :D

Hodně lidí se mě ptalo, jestli máme podobný plesy i u nás. Všem jsem odpovídala stejně, máme, ale tancujeme trochu jinak… :D Jedna holka mi na to řekla: „My tady v Americe se máme prostě hodně rádi!“
Tenhle hrůzný zážitek mě úplně odrovnal a byla jsem rozhodnutá se na parket už nevrátit, ale přišly si pro mě tři blondýny (myslím, že jedna je kapitánky roztleskávaček), že s nima musím jít tancovat. No neochotně jsem se zvedla… Zrovna hráli nějakou stupidní písničku, kde říkali pokyny (kterým jsem nerozuměla) a podle toho se tancovalo… Potom z ničeho nic jedna z blondýn prohlásila, že musí zkontrolovat mobily, mě čapli za ruku, že jdu s nima. Tak jsme si šli sednout, vyptávali se mě na různý věci… Potom jsme šli znova tancovat, ale oni se nějak ztratili v davu, tak jsem si šla pro pití. Potkala jsem holky, co s nima sedím u stolu na oběd, s jednou nich jsem pak strávila zbytkek času. Na konci v tělocvičně rozsvítili, přišli tam rodiče (ovšem stále ještě hrála hudba, takže rodiče měli výhled na své ošmatávající se ratolesti). Průvodem prošel homecoming court (=skupina lidí, co si zvolili senioři) a vyhlásili královnu a krále plesu. Výběr mě dost překvapil, protože v tý skupině byli mnohem hezčí holky, než ta co vyhrála, ale tak proti gustu… Potom na pódium přišli loňští vítězové, což byl dost obézní kluk a s ale docela pěknou holkou… A pak už byl konec. Lauren mě odvezla domů, nevím proč, místní zvyk, lidem obmotávat domy hajzlpapírem, ráno jsme měli obmotanej strom. Doma jsem se zděšeně ptala, a to mě jako nemaj rádi? NE, to mě prej mají právě rádi :D No to jde mimo mé chápání…

Co se týče hudby během celého večera, to bylo dost vtipný. Za pultem seděl dost prošedivělý stařec. A tím nemyslím, že mu bylo 32, chlápkovi bylo nejmíň 60! Pořád na nás ječel, že nás neslyší (kup si naslouchadlo, dědo) a že máme zařvat. Pouštěl ohraný rádiový hity, jsem si jistá, že je pořád hrajou i v ČR, jako:
Ke$ha - Take It Off
Usher - Dj Got Us Falling In Love Again
Katy Perry - Teenage Dream
Adam Lambert - Whataya Want From Me
Taio Cruz- Dynamite
Bruno Mars - Just The Way You Are

Jeden se skoro nemůže rozhodnout, kterej song je víc iritující, ale myslím, že tenhle vítězí:
http://www.youtube.com/watch?v=8QPX-o7Decw

Ptáte se mě, jakto že je znám? Pouštím si je každý večer před spaním!:D (Eh tak to bylo trochu ze soudku "pobav se sám", ale takhle už jsem se dlouho vlastnímu vtipnu nezasmála:D)

Byl to zajímavý zážitek, zjistila jsem, že jsem prudérnější, než jsem kdy myslela, že jsem. To, že ten tanec mají rádi kluci, tak to je mi úplně jasný... Ale kupodivu on se líbí i holkám… Říkám si, že tam Amerika je někdy vážně pokrytecká. Pamatujete scénu z „Lásky nebeský“, když se Natali poprvé setká s premiérem v jeho domě a řekne něco jako (nevím, jak zněl originál, ale vím, jak to přeložili do češtiny) „do prdele“ a „poseru“. No tak věděli jste, že kvůli americké distribuci tuhle scénu museli smazat, protože je moc urážlivá?