Tak trochu jiné Vánoce!

(omlouvám se, že nějaké fotky jsou naležato, spravím to, ale teď už na to nemám energii)

Předně musím říci, že se asi budete divit, že jsem dělala určité věci zrovna na Štědrý den. Pro Američany ale 24. zase tolik neznamená, je to prostě pro ně jen den před Vánocemi, jako u nás 23. prosinec.

Ráno jsem se vzbudila, vykoukla z okna, a co nevidím-sníh! Je to prý tady vzácnost, Bílé Vánoce tu nebyly pěkně dlouho… Tak to jsem měla štěstí.

Pohled z mého okna:



Na snídani, kterou jsme měli společně, jsme jedli vafle s javorovým sirupem. Hned po snídani jsem utíkala do svého pokoje, protože jsme měli domluvený hovor s tátou. Ten byl krátký, protože měli zrovna před večeří.

Když Peggy odešla do práce, Scott najednou prohlásil, že budeme uklízet. Tak jsme začali: D Nejprve jsme s Molly vysály vršek, potom já jsem vysála spodek a uklidila si koupelnu. Celý úklid mi zabral tak tři hodiny.

Potom jsem se znovu připojila online a mluvila chvíli se strejdou a tetou, potom další dvě hodiny s rodinkou. Sourozenci mi ukázali, co jim donesl Ježíšek, já jsem si před kamerou rozbalila dárek, který jsem si předtím zabalila-tedy kabelku a trička s Aeropostale. Z Čech jsem dostala penízky (děkuji!), abych si dárek koupila, kromě kabelky jsem si pořídila i nějaké drobnosti, před Vánocemi jsem nakoupila knížky (jak to potom potáhnu domů, tak to fakt netuším). Něco mi zůstalo, tak to budu utrácet tak nějak průběžně. Třeba včera mi došla malá fixová tabule, jelikož jsme tu bez ní trpěla, tak jsem si ji musela koupit.


Navečer jsem se pustila do vanilkových rohlíčků. Nevím proč, ale těsto se mi dělalo dost špatně, možná proto, že ořechy nebyly dokonale nastrouhané… Ale vynalezla jsem svoji vlastní metodu, kdy jsem kousek těsta zmáčkla a pak dotvarovala… No, Ale výsledek byl kupodivu výborný!



Taky jsem Scottovi pomohla s přípravou salátu na další den, on tedy ještě dělal desert.

A už byl večer. Když na mě Scott vybalil, že jsme doma jenom tři (on, já a Molly, která se vrátila ze mše, na které hrála na klavír), tak nemá cenu vařit, takže půjdeme k číňanovi, dost jsem se zasmála. I takhle může vypadat štědrovečerní večeře :- )

Měla jsem ještě nějaké dárky na zabalení, tak jsem je dodělala, k tomu jsem si pustila Lásku nebeskou /znovu/ a potom Pelíšky. Jak já ty filmy miluju :- )

Dárečky pro rodinu ode mě.





A co jsem jim dala?

Scottovi jsem koupila knížku od George Bushe –Points of Decision, kterou si přál a k tomu dostal DVD Inception, které jsem koupila trochu ze sobeckých důvodů, neb jsem ten film chtěla vidět.

Peggy dostala tělový balzám, aromalampu i s esencí, korálky a knížku o pečení koláčů (to vše si přála, žádnou invenci ve vymýšlení dárků jsem neuskutečnila)

Molly dostala tričko se Sheldonem s Big Bang theory, brýle, náramek, Silly bandz ve tvaru Příšerek s.r.o. a zrcátko.

Emilly dostala zrcátko, čokoládovou žabku a kabelku, kterou si sama vybrala.



Kolem půl desátý jsme odjeli do kostela. Byli jsme tam dost brzo, ale aspoň jsme seděli. Připojili se tam k nám všichni-i Peggy a Emily s přítelem. Byla to pěkná mše, kostel byl krásně nezdobenej, byl přítomnej sbor a skupina, co hrála na zvonky.
Z kostela jsme se vrátili kolem půlnoci, já jsem měla chuť se jít projít, protože noc na 25. má prostě svoji atmosféru. Všude svítí světýlka… Krom toho jak napadl sníh, tak bylo venku podivné světlo, no prostě nádhera.

Další den, 25. Ráno jsem byla vzbuzena kolem 8 hodiny (teda museli mě budit nadvakrát, poprvé jsem odmítala vylézt). Nahoře už všichni byli, hořel oheň v krbu, všichni vypadali dost rozespale, k tomu jsme byli v pyžamech… Ale byli jsme komplet, takže jsme mohli začít. Vždy každý dostal dárek, na kterém bylo pro koho a od koho to je. Já jsem čekala jeden, dva dárky, přeci jenom, jsem tu nová, že :- ) Ale dostala jsem jich hrozně moc, tak jsem děkovala a byla vděčná. :- )

Stromeček i s dárkama:


A takhle to vypadalo po akci.


Emili i Molly obě dostali notebook, jako společný dárek pak blue-ray player. (kterej je fakt vymakanej, můžou sledovat neomezeně online filmy za nějakých 8 dolarů měsíčně..)

Tady máte mé dárky na fotce, potom mě napadlo, že je ukážu i na kameru. A i když to video bylo nejprve určeno pro mé účely, abych si to někdy mohla připomenout, rozhodla jsem se ho dát i sem. Uvědomuju si, že je dost rozmazané a že mi není vůbec rozumět…. Takže mi to nemusíte říkat :D





Po rozbalování jsme se vrhli na snídani, měli jsme vajíčka, každý na způsob, jaký to má rád (já měla míchané). Hned po snídani jsme si s holkama šly pustit film Despicable me, kterej byl naprosto dokonalej!
Zbytek dopoledne jsem strávila čtením si u krbu, knížku Skipping Christmas od Johna Grishama. Před třetí přišli přátelé rodiny, kteří jsou původem z Číny. Ještě před večeří jsme se chvíli bavili. Pán se mě ptal na komunismus v Čechách, řešili jsme Euro a tak.

Na večeři jsme měli pro zdejší kraj typické jídlo-pečenou šunku s bramborovou kaší, se salátem a zelenými fazolemi.
Jakožto známému milovníkovi uzeného mi šunka samosebou nechutnala, ale salát byl výbornej!










Desert byl jakýsi podivný dort-dole byli pekany, uprostřed čokoládovej puding a na vrchu šlehačka. No, všichni o tom básnili, ale já jsem zase tak odvázaná nebyla.

Potom nastala moje oblíbená fáze-válení se u krbu. Vždycky když se někde vyvalím (ale nemusím to být jenom já), přilezou zvířata (dvě kočky nebo pes) a chtějí drbat. Tentokrát se ke mně přilísla Hallie, pes.

Poslední na plánu toho večera byla návštěva té prý „coolest“ čtvrti v St. Louis. Opravdu byla super! Byla nádherně vyzdobená světýlkama. Teda ne, že by normální ulice a čtvrti nebyly, ale tady to bylo na každým domě a dokonce i předimenzovaný.
Dokonce tam byl dům, kterej měl vlastní rádio stanici (frekvence byla před domem na ceduli) a blikal do rytmu, podívejte se na video:




Fotky ulic jsou zde:









Dokonce jsem objevila i ulici jménem „Prague avenue“. Jsem vyfocená pod značkou, ale moc to není vidět.



*****
Jak jsem to měla se stýskáním?
Upřímně, ani jsem si moc neuvědomovala, že vlastně jsou Vánoce. Před svátky jsem měla hroznej stress kvůli zkouškám, ani nevím proč, ale já to tak mám vždy i když vím, že se mi to povede, stresuju se. Takže nějaké nasávání vánoční atmosféry neprobíhalo… Tudíž 24. mi připadal jako běžnej den, jen ony byly vlastně Vánoce…

Ale Americké Vánoce mají něco do sebe, i když ty České se mi samosebou líbí víc! :- ) Především je dost nepraktické to ranní dávání si dárků. Když mi hostrodiče líčili story, jak když holky byli malé, budili je kvůli dárkům o půl pátý… Nic moc :D

A příště zase o Vánočních prázdninách!