čtvrtek 11. listopadu 2010

Jak jsme přišli o učitelku Španělštiny

Dneska jsem si uvědomila zajímavou věc. Už nepřemýšlím o větě v češtině, než jí řeknu v angličtině. Teda, ne že bych to už nedělala vůbec, ale dřív jsem přemýšlela úplně o všem nejdřív v češtině, i kdyby to mělo být jen „ahoj“ předtím, než řeknu „hi“. Uvědomila jsem si to potom, co jsem se na něco zeptala Emily. Tentokrát jsem totiž neuvažovala nad překladem a dokonce se zeptala v předpřítomném čase. Kdyby mi někdo dal větu a řekl, ať ji přeložím, asi bych se nad tím musela pořádně zamyslet, ale takhle to na mě už občas chodí samo :D


Co je u mě jinak nového?

Ve škole se především řeší Mission Trip do New Orleans. Někdy v březnu budeme mít všichni senioři možnost jet do New Orleans pomáhat obětem Katriny, ale nejdřív si na cestu musíme vydělat. Každý musí získat 75 bodů. Body se dají získat různě. Například prodáváním hotdogů při basketbalových zápasech, na což jsem už zapsaná. Taky budeme dělat a prodávat vánoční popcorn. Zatím jsem ve fázi, kdy mám papír a nejspíš budu muset obejít sousedy, jestli si ode mě nechtějí jeden balíček za 7 dolarů koupit. Další věc jsou mše. Koncept je takový, že student promluví na mši ve smyslu, že je z takové a takové školy, že studenti chtějí jet na mission trip a potřebují peníze, načež u vchodu už stojí připravení lidi s kasičkami a vybírají peníze. Já jsem už přihlášená na mluvení na mši, takže to se ještě pobavím :D

V US history probíráme dvacátá léta 19. století v Americe. Tuhle jsme měli velice zajímavou debatu. Vztahovala se k tomu, že jsme se učili o tzv. „Red scare“, tedy době po bolševické revoluci v Rusku, kdy komunismus začínal pronikat do Ameriky a Američané ho velmi násilně potlačovali. Učitel se zeptal třídy, jestli se někdo bojí komunismu. Přihlásila jsem se jenom já. On se mě zeptal, proč se bojím. Já mu na to řekla, že byl v mojí zemi, takže mám poměrně přesnou představu o tom, jaké to je. Tak se mě zeptal, jaké to je. Já mluvila asi 5 minut, načež se učitel třídy zeptal znovu, jestli teď se někdo bojí komunismu a už se přihlásila celá třída. Potom se mě ptal, jak režim zjišťoval revoltu proti němu. Po menším problému jak přesně přeložit STB, jsem mu to vysvětlila. On mi na to řekl velice zajímavou věc, že Američané se tak hrozně snažili potlačit a zničit komunisty v zemi, že ale používali úplně stejné metody, jako komunisti -nespravedlivé soudní procesy, tajní špioni mezi lidmi, kruté zacházení se všema podezřelýma… Uzavřel to tím, že je hrozně zajímavé mít ve třídě mě :D

Jinak v týhle třídě fakt perlím, protože často se ptá na věci, které vím jako jediná ze třídy. Například na velice těžkou otázku, v které zemi a městě je Trafalgar square, nemohl nikdo přijít, až na mě. :D

Minulý týden nám dal list hrdinů téhle dekády, my si měli vybrat a zpracovat na toto téma projekt. Já samosebou chtěla
Charlese Lindberga
, ale toho mi někdo vzal. Na druhém místě byla u mě Amelia Earharttu mi taky někdo vzal. Šla jsem za ním, že opravdu toužím dělat projekt o nějakém pilotovi, tak mi Amelii povolil.
Teď máme zadaný nový projekt, měli jsme list, na kterém byl list různých lidí-worker in Ford factory, African-American, Flapper, Farmer, New immigrant from Russia, Suffragette, bootlegger, High school Kid… My si měli vybrat a napsat esej o tom, jak se takovému člověk žilo ve 1920s. Já chtěla flapper, ale u si vzaly skoro všechny holky, tak jsem (jako jediná) zvolila téma African-American, o kterém si myslím, že toho bude na netu dost. Vždycky můžu psát o rasismu a ku klux klanu, že.


V English IV jsme dokončili Egypt a začali Řecko. Z čeho jsem byla hotová ale, když učitelka v úterý vyhodila jednoho kluka ze třídy, protože nebyl oholenej. Už dřív jsem si všimla, že učitele kluky peskovali, když se neoholili, ale Mrs Klaus tohohle jedince prostě vyhodila ze třídy.

V Calculusu se neděje nic moc novýho, dneska jsme psali velkej test na derivace. Musím říci, že i když jsem limity na začátku proklínala, tyhle derivace mě fakt chytly, snad nic mě ještě v matematice tak nebavilo. Pak si ale vzpomenu, že až přijedu do ČR, budu se muset doučovat geometrii, kterou z duše nenávidím, nadšení mě přejde. :D


Konečně se dostávám ke Spanish, kde se udála nejžhavější novinka tohoto týdne. Abyste to pochopili, musím Vám ale říci něco o naší učitelce. Popravdě, více času než učením jsme strávili buď tím, že nám něco vyprávěla, nebo tím, že na nás ječela. V podstatě nikdy se nestalo, že by nám opravdu něco vysvětlila. V podstatě když už jsme pracovali, tak jedině sami a protože máme úplně debilní učebnice, kde je navíc všechno ve Španělštině, nic jsme se nenaučili. Teda samosebou to, že je učebnice ve Španělštině, nemusí být nutně na škodu, když to s Vámi někdo probere a přeloží Vám to.
Ale ona nám celé hodiny vyprávěla o tom, jak hlídala Hanu Montanu, o svém příteli, o svém porodu (včetně nechutných detailů, jak jí dělali císařský řez a ona cítila, jak jí šmatá na orgány) … Na konci hodiny nám zadala úkol z učebnice, ať se tím bavíme doma.

Kromě toho měla hrozné problémy s vyššími ročníky, které ji úplně ignorovaly, sprostě ji nedávaly, oslovovaly křestním jménem… Kamarádka mi říkala, že ji i viděla na záchodě brečet. To mi jí bylo i líto, protože na mě byla vždycky milá a já si myslím, že je to hodný člověk, jenom je to prostě mizerná učitelka. No každopádně problémy se vršily jeden na druhý, včetně toho, že rodiče si stěžovali, že děti nic neumí a že na internetu nejsou známky. Ona se hájila tím, že to s počítačem neumí. Ovšem známky z náboženství, na které máme 75letou jeptišku, jsou tam všechny a včas, takže její výmluvy byly směšné…
Všechno vyvrcholilo tím, když jeden druhák na internet dal video, kdy ona se neovládá a ječí na třídu, jeden jedinec jí oponuje, ona se rozzuří ještě více…. Ona jim poví, co mají dělat, oni ji na to řeknou, že se jim nechce…
Tohle se ovšem v žádný jiný třídě neděje, ke všem ostatním učitelům si nikdo nic takového nedovolí.
Ale každopádně ten jedinec to vyvěsil na facebook, ale jaksi pozapomněl, že má v přátelích i učitele, kteří to viděli. Milý hoch byl vyhozen ze školy a učitelka s ním. Přišlo to jako blesk z čistého nebe, v pondělí jsme měli normální hodinu, měli jsme i domácí úkol a najednou v úterý přijdu do třídy, která byla předtím nechutně přeplácaná a teď byla prázdná. Byl tam i ředitel, kterej měl proslov, že příště prej vymění žáky, ne učitele.

V úterý ráno nám teda v US History říkal učitel „vtip“, prej ať se nesnažíme ho natáčet a hrozně se tomu smál (ach ty vlastní vtipy…). Ale každopádně ho nikdo nechápal, mně to došlo ať po tý španělštině.
Náhradu sehnali rychle, v pátek má přijít nová učitelka, tak jsem zvědavá.

V AP Kompozici čteme „As I Lay dying“ od Williama Faulknera, což se čte hrozně, protože to není vyprávění, ale „Proud vědomí“, tedy čtete, co si jednotlivé postavy myslí. Jenže jsou to nevzdělaní lidi, angličtina je zkomolená a já tomu nerozumím. Rodilej mluvčí nemá takovej problém, protože když postava z knihy zkomolí slovo, on tomu rozumí, ale mě to slovník nepřeloží a nedojde mi, že tohle slovo je vlastně zkomolenina jiného, takže to pro mě zůstává nepřeložené.
Taky jsme se bavili s učitelkou o mé eseji, ona mi vysvětlovala, co dělám špatně. Můj problém je, že pořádně neznám anglickou gramatiku, takže se všechno píše hůře. Ke všemu neznám jejich obraty, idiomy, které esej zlepšují… A navíc, doma jsme takové eseje nepsali. Oni jsou posedlí svým „Thesis statement" což je věta, která zhrne všechno, tím aby to mělo 5 paragrafů, aby bylo každé tvrzení podpořeno a dokázáno („You have to prove it!“), abych v eseji nesumarizovala děj (což jsem dělala, protože jsem nevěděla, o čem jiném psát),názvy knih musí být kurzívou, nesmím psát v první a druhé osobě (takže žádné „I think…“, nebo „as you can see“). Ale tak chybami se člověk učí,že. Ptala se mě, co jsem psala v české škole, chtěla jsem říci, že třeba reportáže, líčení či fejetony… Ale nějak jsem to nepřeložila :D

V náboženství jsme dostali „quarter project“, což je dohromady spojených tak 20 pracovních listů domácích úkolů a my to musíme vyplnit, ale máme na to 3 týdny.


Ve škole se dneska celý den řešilo, že jedna spolužačka potkala Jesse McCartneyho a líčila to všem na potkání, takže jsem to za ten den slyšela přesně 14 (počítala jsem to). To tam nezahrnuju to, že po hodině utíkala za učitelkou, aby jí to taky řekla, ale to jsem i vyslechla jenom polovinu, pak se mi podařilo prodrat davem pryč :D

Zjistila jsem, že mám absolutní bordel v čárkách ve větě. V Angličtině se strkají na úplně šílený místa a jak se tím furt zabývám, i při psaní českého textu jsem zmatená, kde ty čárky mám nacpat. Takže se nedivte, když to bude špatně.

Zítra je Veterans Day, žádná škola, tak chci napsat článek o druhém výletu do Six Flags.

2 komentáře:

  1. Ahoj. Mám pár dotazů. S jakou agenturou jsi jela?? Jsi v USA spokojena? Co lidi? Co tě štve?? Nelituješ toho, že jsi jela? Kdyby sis měla vybrat, do jakého státu či oblasti bys jela? Dííkky

    OdpovědětVymazat
  2. Jela jsem s YFU, spokojená jsem, lidi-záleží na koho narazíš, stejně jako na dobré lidi (mám skvělou hostrodinu) tak i na voly narazíš vždycky a všude...

    Co mě štve? To záleží zorvna na náladě... :-)

    Nelituju toho ani v nejmenším, začátky sice nejsou lehký, ale po čase se jeden uklidní a začne si to tu užívat :)

    Kdybych si měla vybrat, tak někam do tepla, jelikož je tu svinská kosa, ale jinak to až tak důležité není, můžeš být šťastná v Illinois a být u rodiny, s kterou si rozumíš a nebo být nešťastná v Californii...

    OdpovědětVymazat