Tak už jsem tady více, než 2,5 měsíce! Kolikrát si říkám, že je to jako včera, když jsem se ještě to úterý před odjezdem hekticky balila, se všema loučila, potom kufry musela vybalit, protože byly moc těžký… Přesně 44 hodin jsem pak v kuse nespala, protože v letadle jsem prostě usnout nemohla. Ani nevím , jaké u mě převažovali pocity, možná očekávání, možná nadšení… (strach vlastně ani nepřišel a nebo se po pár dnech přetransformoval do stýskání).
Na druhou stranu někdy si zase říkám, že můj odjezd se stal před hrozně dávnem a já už jsem tady celou věčnost. :D
No, abych Vám ale řekla, co se tady u mě děje.
O víkendu jsme vyrazili na výlet do Missoury. Molly měla klavírní soutěž v neděli brzy ráno, takže jsme vyrazili už v sobotu a přespali tam. Shodou okolností se ta soutěž konala na univerzitě, kde Scott, můj hostdad, studoval.
Velkou část cesty do Kirksville jsem prospala. I když jsem se chtěla dívat na krajinu okolo, sluníčko mi nešikovně celou cestu svítilo do očí, tak jsem to zalomila. Ale každopádně viděla jsem úplně jinou Ameriku, než na jakou jsem byla doposud zvyklá, protože Kirksville bylo doslova uprostřed ničeho. Představte si, že hodinu jedete, za tu dobu nepotkáte jediné auto, farmu nebo dům vidíte každých 50 km. Prává zemědělská část Ameriky! Dost mě pobavil nápis, který jsme cestou míjeli, jelikož to celé vystihoval: „Queen town. Don't blink or you will miss it.“ V překladu na něm stálo: „Queentown. Nemrkejte, nebo to prošvihnete.“ (v „town“ bylo asi tak 5 baráků).
Jen v samotném Kirksville, jsem napočítala 5 prodejen traktorů, a to jsme jeli jen po hlavní třídě. Mezi některýma chlapama taky vládlo přesvědčení, že „cowboys“ jsou „cool“, takže nosili ty jejich kozačky, sombrera a ostatní doplňky.
Navečer, kdy jsme tam dojeli, nám Scott ukázal „Truman State University“, což je pěkná college, jednotlivé baráky měly cihlové obložení, což všemu dodávalo tu správnou atmosféru.
Na večeři jsme šli do Steakbaru, kde jsem viděla něco, co mi vyrazilo dech. Všude byly přistavěny sudy s burákama, na stolech byly kyblíky, ale lidi ne, že by to házeli do koše, oni to házeli na zem. Takže celá podlaha byla pokrytá slupkami od buráků. Na večeři jsem si dala svůj oblíbený salát, ale pochutnala jsem si. Po jídle jsme šli do hotelu, kde jsme vykoupali v bazénu, potom jsme s Molly hrály Monopoly, Peggy se Scottem kvůli nám jeli do Dairy Queen, aby nám koupili čokoládovou zmrzlinu, tak jsme si pošmákli. :- )
Když jsme se ráno vzbudili a čtyři se vystřídali v jediné koupelně, všichni chtěli jít bez snídaně na soutěž (dobře, Molly asi moc jíst nemohla…), já měla hlad, takže jsem se vydala na snídani sama.
Co mě na té soutěži zaujalo, že většina byla asijská, bílých dětí tam moc nebylo.
Po soutěži jsme jeli domů, dojeli jsme někdy po poledni. Já měla docela dost úkolů, tak jsem na nich pracovala.
Navečer jsme šli do kostela. Po dlouhé době si farář zavolal děti před oltář, a potom odešli na dětskou mši. Co mě docela štve, že při kázání farář vždy říká vtipy, ale já je nikdy nepochopím. Před nějakou dobou jsem si říkala, že je to jazyková bariéra, ale teď tomu rozumím, jenom to prostě nechápu :D
Pověděl nám o novém kostelním fundraisingu, prodávání kalendářů a prý, když se prodají všechny „I’ll become the Cardinals fan“. Celej kostel se mohl potrhat smíchy, ale mě to nějak nehrálo. Říkala jsem si, neměl by on fanda nejenom kardinálů ale i biskupů, prostě všech nad ním, už být? Pak mi ale Peggy řekla, že „Cardinals“ je St. Louis baseball team, což jsem věděla, ale nedošlo mi to. Father Jeff je prý navíc vyhlášený fanda Chicago White Sox.
Po skončení byla v suterénu pod kostelem pizza večeře, měli tam čerstvou mrkev a celer, takže jsem si zahrála na králíka.
Poznala jsem tam holku, co prý byla na půl roku ve Španělsku, ale cestovala i po Evropě a podle jejích slov „Praha byla to nejkrásnější město, jaký kdy viděla, bylo to prý i lepší než Řím“. Sice se to hezky poslouchalo, ale mně by stačilo, kdyby řekla, že se jí tam prostě líbilo. Lhát se přece nemá (a už vůbec ne v suterénu kostela!)
***
Mám absolutně žhavou novinu, kterou Vám hodlám sdělit, taky se stalo spoustu jiných věcí, které sem chci napsat. Ve čtvrtek je volno, takže to sem všechno hodím.
Žádné komentáře:
Okomentovat