úterý 22. února 2011

President's weekend

Zase jsem blog zanedbávala, tak to musím teď dohnat.

Minulý týden ve škole to byla docela hoňka, psala jsem každý den tak dvě písemky, k tomu jsem měla odevzdat dva projekty.

Největší událostí týdne bylo, že nám přivezli nové lavice. Ty staré se odnesli za školu na hromadu…. Ale umíte si to představit, 300 lavic na jedné kupě?

V US History dokončujeme WWII, přes víkend jsme měli udělat study guide, na což jsem se vyflákla samosebou :D

V English
sledujeme Gladiátora, takže pospávám.

V Calculusu jsme psali dokonce dvě písemky. Jednu malou v úterý - a já dostala poprvé B v matice tenhle rok. Jsem z toho byla hotová celej den pak… :D A pak v pátek jsme psali velkej test na celou lekci… No uvidíme.

V Governement jsme odevzdávali projekt na FDR, měli bychom ho i prezentovat, ale zatím na nic nedošlo. Někdy ve středu nám dala seznam asi 50 zkratek amerických vládních organizací, že se to máme naučit na další den. No to bylo něco… Ale nakonec jsem se to jakžtakž naučila (ač jsem toho moc nenaspala). Když jsme ten test psali, řekla nám, že máme na ty organizace nový projekt a že si je můžeme vybrat v pořadí, v jakém odevzdáme test. Já měla v zásobě tři organizace (NASA, USAF, FAA), ale nakonec ti přede mnou se poprali o FBI a CAI, takže já si klidně mohla vzít NASA.

Ve spanish jsme odevzdávali projekt, a taky učitelka donesla kytaru a museli jsme zpívat písničku, kterou složila… Jen mě napadlo, že trošku ztratila soudnost.

V kompozici
jsme začali s poezií. Tu jsem teda nikdy neměla ráda, ani ji nechápala, natož to číst v AJ… Hned nám nás rozdělila do dvojic, takže máme na středu prezentaci básně, kterou nám zvolila… Teď ještě jak ji rozebírají…. Prostě hrůza.

A pak už byl víkend! Ten jsem si dost užila, ale utekl až moc rychle, až byl třídenní…

V sobotu jsem odpočívala, i když jsem měla dělat věci do školy :D Taky jsem si volala s rodinou a tak.

V neděli jsme měli naplánované s holkama ze školy, že půjdeme nakupovat. Před polednem mě vyzvedly, řídila maminka jedné z nich, potom jsme na chvíli jely k nim domů, ale za chvíli jsme se vydaly na cestu.
Jely jsme do obrovského obchoďáku, který byl tak 30 minut cesty. Cestou jsme se stavili do Bread Co na oběd.

Byla to sranda, ale teda ony na mě vždycky musely čekat, jelikož já jsem ten typ člověka, co si musí vyzkoušet 20 věcí, aby si pak vybral jednu, takže mi to trvá :D V American Eagle mi padlo do oka tílko, zlevněné na 9 dolarů… Když jsem ho platila, jaké bylo mé překvapení, když jsem platila jen 4 dolary :D
Ještě jsem si koupila svetr za 10 dolarů a letní šaty.
Tak po 5 hodinách jme byli hotové a vyrazily jsme zpět. Cestou jsem se dozvěděla o spolužácích možná více věcí, než bych byla ráda věděla :D

Kathryn, jedna z těch holek, mě pozvala k nim na večeři. Její rodina byla moc milá, její tatínek pocházek z bývalé Jugoslávie, tak se mě pořád ptal, jak daleko to máme do Sarajeva, což jsem mu řekla že nemám ponětí, ale myslím tak 1000 mílí (to jsem se dost sekla :D). Potom jsme se společně koukali na Saturday night Live a pak už byl čas jet domů. Cestou jsme ještě plánovali, co podnikneme dál.

V Pondělí, to jsme měli volno díky President’s day, jsem měla v plánu jet do St. Louis s pár dalšíma exchange studentama vidět Gateway Arch. Ráno teda příšerně pršelo, až jsem přemýšlela, že zůstanu doma. Ještě, že jsem to neudělala! Po delší době jsem totiž viděla Moniku, s kterou jsme se viděli už hodněkrát a hrozně si rozumíme (miluje létání) a navíc blíže poznala další dvě holky.

Peggy mě hodila na zastávku, já nasedla na bus (a musela platit 3,75 :- ( i přesto, že mám student pass), na předměstí vystoupila a nasedla na vlak (oni nemají metro, ale funguje to stejně, jen to jezdí nad zemí). Zažila jsem si svých 20 minut hrůzy, když vlak zastavil na mostě (po de mnou řeka, to úplně nesnáším, mám z vody hrůzu) a museli jsme čekat, než opraví vlak před náma.

Měli jsme se sejít v 10, já tam byla už v 9, tak jsem se vydala hledat Bread Co. TO jsem nenašla, ale aspoň jsem našla Starbucks, tak jsem se nasnídala.

Před 10 jsem vyrazila pod oblouk, kde byl sraz. Tam teda nikdo nebyl… První přišla v 10,10, další v 10,20 a třetí holka dorazila až ve 12 :D My na ně jak trubky čekaly venku v dešti, i když jsme mohly jít dovnitř… Taky se tam mihl německý exchange student a jeho americký hostbratr, ale ty po 10 minutách prohlásili, že jdou na hokej. No, škoda jich nebyla :D

Nám totiž začala pravá dámská jízda! Prolezly jsme muzeum, které bylo hlavně o expanzi bělochů v 18 stol do středu Ameriky, čehož je Arch symbolem. To teda byla celkem nuda, jelikož tohle téma mě až tak nebere. Zde je pár fotek z muzea:




Potom jsme si koupili lístek nahoru na oblouk. Já teda nechápala, jak nás tam může vyvést výtah, když to není rovně… Ale vyvezl. Příšerně to skřípalo, ale nahoru jsme se dostali!
Fotka z čekání na výtah. Zleva Já, Monika z Polska, Charlene z Ghany a Yiran z Číny.


V té výšce byl nádherný výhled, a to i přes to, že byla dost snížená viditelnost deštěm a mrakama.
(Výhledy na město- tu hnusný hnědý je Mississippi, to červený oválný je baseball stadion týmu Cardinals)




Nahoře jsme mohli být jak dlouho chtěly, v našem případě jsme se tak 30 minut fotily a koukaly z okýnek a potom jeli dolů.



Na rozdíl ode mě všichni vypadali hrozně sklesle, ale potom jsme si vymyslely dobrou zábavu. Není nic vtipnějšího, než ze sebe dělat na veřejnosti magora :D Focením v různých pózách jsme strávili následující hodinu a půl :D:D ( a to nemám všechny fotky, jelikož se mi vybil foťák :D)











Pak nás to ale přestalo bavit, tak jsme se vydaly do Bread Co na oběd. Pak jsme teda přemýšlely, co pak a jedna paní nám řekla, že tady poblíž je velký obchoďák Macy’s (lhala, byl obrovský!) Ty patra měly asi normální velikost jako normálně, akorát tady jich bylo 7 :D:D) Nejvíc času jsme hloupě strávily v prvním, kde to bylo drahé a věci pro staré (teď mě napadl velmi nevtipný koment o našich matkách ale zdržím se ho, asi vážně dospívám).

V dalších poschodích byly věci pro chlapy a mimina, ale taky nic moc. Pak následovalo poschodí s botama… Měli tam krásný, ale i dost drahý, takže jsem si jich jen pár vyzkoušela. V tu dobu jsem se rozloučila s Monikou, protože už musela jít. Ale udělala hroznou chybu, protože v dalším poschodí jsem zažila nakupovací nirvánu :D
Plný stojany věcí a všechny jen za 5 dolarů!!!!! Tam jsem teda strávila tak 2 hodiny, nakonec jsem si odnesla šaty (původně 39 dolarů, nyní 5…), kalhoty, sako (ha, původně za 49 dolarů… nyní 8!!!!!!), a tři halenky…. A hádejte kolik jsem platila??? 14 dolarů!!! ( Jo to by bylo bájo, ve skutečnosti 39, ale od Vánoc jsem měla Macy’s giftcard od hostgranma). No ale fyzicky jsem platila jen těch 14 dolarů… Na účtence mi to sečetli, že jsem ušetřila (155 dolarů!!!). No prostě pohádka :D:D
(Mám zcela nové zjištění-všimli jste si někdy, že atraktivita zboží roste s jeho klesající cenou??)

Potom jsem teda měla menší stres, jak najít můj autobus. Měla jsem jet zpátky tím stejným busem jako jsem přijela, měla jsem jizdní řád, ale on ten bus nezastavuje na normálních zastávkách, jen na rozích ulic (což jsem nejdřív nechápala). Nakonec jsem ten bus našla úplně snadno, byl jen o ulici dál za Macy’s a dokonce, jsem jen ukázala průkazku a nemusela nic platit!

Doma mě pak vyzvedla Emily a jeli jsme domů.
Mám taky spoustu nových poznatků a hromadné dopravě tady, ale to zas jindy, jsem unavená.

Dodatek: Teď jsem si vzpoměla, že mi byl ukraden deštník. Jsem ho nechala u bot, když jsem si je zkoušela, potom jsem šla o patro výš, a když jsem se pro deštník vrátila tak po 10 minutách a ptala se po něm, řekli mi, že prej ho chtěli schovat, ale že se přiřítila nějaká ženská a ječela na ně, že je její... Tak jsem přišla o deštník :(D:D

Žádné komentáře:

Okomentovat