Super Bowl a sežrané děti

V neděli byl Super Bowl, tedy finále v americkém fotbale. Je to tu velká akce, lidi nakupují hromadu jídla, aby si pak mohli sednout před televizi, sledovat to a všechno to sežrat.

I když mě sledování sportů všeobecně dost nudí (jakej má smysl sledovat bandu chlapů, kteří se honí za míčem/pukem aby pak jedna půlka vypadala naštvaně a druhá se po sobě válela?), tohle jsem si nenechala ujít. Teda už asi po 2 minutách mě to přestalo bavit, tak jsem si k tomu vzala notebook a dodělávala věci do školy.

Součástí celé té parády byli i reklamy, během Super bowlu je nejdražší reklamní čas v roce, 30 sekundový spot stojí kolem 3 milionů dolarů… Mají to být ty nejlepší reklamy z nejlepších, no některé se povedly, některé ne. Dost mě teda pobavila reklama s Bieberem a Ozzym.


Tahle reklama mi připomněla bratra, akorát ten po baráku pobíhal ve Spidermanovském oblečku (koneckonců i s Volswagenem, bratříčkem a menší jízdou po dvoře máme vlastní zkušenosti, že? :D:D:D)



Taky tam byla reklama, ve které byl liberecký Ještěd. Mě to teda hned nedošlo, že je to on, spíš jsem měla resistentní pocit (teď jsem chtěla napsat feeling, už mi z toho tady hrabe), že tu budovu odněkud znám. Vůbec mi to asi tak 2 hodiny nedošlo. Pak jsem měla svůj pověstný blik a bylo to :D To já tak mám vždycky, třeba na danou věc vůbec nemyslím a ono najednou mě to napadne… Někdy se mi o tom i zdá, už jsem takhle vyřešila i několik matematických případů, protože se mi zdálo o výsledku :D:D



K jídlu jsme měli samé nezdravé věci-jako nachos, barbecue pečeni, nebo smažený kuře. I když se těmto „pochoutkám“ normálně vyhýbám jako čert kříži, v tu neděli jsem si přeci jenom dala, abych si to prožila se vším všudy.
V poločase vystoupili Black Eyed Peas, či jak se to píše, což mi teda přišlo dost hrozný, znělo to asi jak když veverku tahám za traktorem, ačkoliv ty svítící lidi byli efektní. Můžete se na to podívat ZDE.

Taky se tady dost diskutovalo, jak jim Aguilera pokazila hymnu (trošku blbý splést si slova své vlastní národní hymny, když se na Vás dívá 100 miliónů lidí…)

V pondělí se myslím nic až tak zajímavého nedělo, jenom si pamatuju, že se mi nechtělo vstávat :D

Taky do třídy nepřišel náš učitel na US History, protože se mu narodilo dítě. Všichni učitelé nám pak ukazovali fotky na mobilu, co jim poslal. To jsem si říkala, že na tom se dost ukazuje, jaký vztah mají tady učitelé ke studentům. Zatímco doma pomalu ani nevím, jestli ten daný učitel vůbec nějaké děti má, tady mají učitelé fotky svých potomků vystavené po celé třídě a jsou ochotní se s váma o nic donekonečna bavit :D Ne, že bych nutně musela vědět co roztomilého udělal učitelky syn včera, ale ta otevřenost mi bude doma chybět.

Dneska teda Mr. Moginot, náš US History učitel, konečně přišel do školy, všichni ve třídě mu gratulovali a chtěli podrobnosti. On začal popisovat, jak probíhal porod. Prej, že je na sebe pyšnej, že neomdlel :D Když už začínal zabíhat do přílišných podrobností, spolužák na něj zaječel: „Let’s go back to WWII“, všichni mu dali za pravdu a vrátili jsme se zpět k diskuzi o evropské frontě. :D

V úterý jsme měli poloviční den, já jsem si po škole šla dospat písemky z Am. Government, ale učitelka mě poslala s testama do kanceláře, že ona musí odejít, ať si je napíšu tam. Tak jsem tam přišla, byl tam jen ředitel, tak mě posadil do ředitelny, ať si to napíšu tam.

Taky jsem v úterý konečně přišla na to, jak si stáhnout aplikace do mého zune player, což mě fakt potěšilo a byla jsem na sebe hrdá, že jsem já, známý technický talent, něco takového dokázala :D

Dneska nevím proč jsem se probudila s tím, že jsem se smála :D Ale tak jsem pak měla dobrej den celej den (to zní divně).

V calcuslusu jsme začali počítat vážně náročné problémy o intergrálech, jeden příklad jsme řešili celou hodinu. No na konci mě z toho myšlení doslova začala bolet hlava. Ale pobavila jsem se nad plakátem s Einsteinem, kterýho jsem si nikdy předtím v té třídě nevšimla (ano, všímavost je jedna z mých dalších nejlepších vlastností, myslím, že mi trvalo půl roku, než jsem si všimla, že moje kamarádka ze třídy má rovnátka:D) Ale každopádně na tom plakátu stálo:



V Kompozici jsme dostali zpět naše eseje o Hamletovi, já měla 90%, na což jsem fakt pyšná. :D Body mě strhla za to, že jsem nedokázala podpořit svoje myšlenky argumenty. Dost mě taky pobavila tím, že bysme tu esej měli být schopni vyprodukovat za 40 minut, já tuhle esej dělala celkově tak 6 hodin.

Ale zbytek hodiny jsme už nic nedělali, tak jsem se bavila s holkou, co sedí vedle mě. K naší diskuzi se potom připojili další a vznikla z toho debata, která zvířata vás můžou sežrat :D (Prej jak měli teď v Austrálii ty záplavy, tak se stalo, že voda dotáhla krokodýla do města a on sežral děti na zastávce, což vlastně vůbec není vtipný). Když jsem přihodila, že máme doma v lesích medvěda, vznikla další debata, kolik z vás zbyde, když se do Vás pustí. :D

Dneska byl jeden z těch dnů, kdy mě nemůže nikdo vyzvednout a musím čekat na shuttle z Edwarsdville k obchoďákům, kde poblíž bydlíme.

Já ale vždycky zajdu do kavárničky, která je poblíž zastávky. Já to místo prostě miluju. Mají tam nejlepší kafe, které jsme kdy pila, ale přitom to není žádné luxusní místo. Lidi tam hrajou karty, studenti si tam čtou, nebo se učí… A obsluhuje tam moc milá paní, dneska mi mlíkem udělala smajlíka na latté :- )

(Dodatek z 10.2. : Dneska jsem si vzpoměla na ceduli, kterou mají nad barem a která krásně vystihuje atmosféru tam: Friends don't let friends drink corporate coffee)

Jinak je to teď hrozná kosa, kolem -10C. I doma máme kosu, takže jsem většinu odpoledne byla nalezlá u Emily v pokoji, protože ona tam má teplo.

Jinak dneska jsem měla strašlivé prozření… Zjistila jsem, že na otázku „What’s up?“, kterou mi denně položí tak 20 lidí, se neodpovídá „fine“, ale „nothing“. Já odpovídala „fine“ protože jsem si myslela, že je to v podstatě to samé jako „How are you?“, ale prý jsem byla zase za debila! Bájo.

Přikládám ještě několik citátu, které jsem nedávno našla a hrozně se mi líbí.

If you don't like something change it; if you can't change it, change the way you think about it.
-Mary Engelbreit

When I was 5 years old, my mom always told me that happiness was the key to life. When I went to school, they asked me what I wanted to be when I grew up. I wrote down “happy.” They told me I didn’t understand the assignment and I told them they didn’t understand life.

“If you are going through hell, keep going.”
-Winston Churchill

“I may be drunk, Miss, but in the morning I will be sober and you will still be ugly.”
-Winston Churchill

To se mi mimochodem zalíbilo a mám mnohem více dobrých citátů, tak Vám je sem budu dávat :-)