pátek 11. února 2011

Projekty

Dneska jsem zase zaspala, takže jsem ráno měla tak 30 minut, abych všechno zvládla.:/

V US History jsme probírali Den D, ukazoval nám nějaké obrázky, ale v zásadě jsem se nic nového nenaučila. On to dělá tak, že toho hodně poví, ale pak poznámky už nejsou tak obsáhlé, takže to pak není tak složité se to naučit (což je ale dobře, ono toho na celý test WWII bude i tak hodně).
Dneska jsem si všimla, že má učitel na ruce pořád takovej ten náramek z nemocnice (ale už nám o miminku nepovídal :/ :- ))

V English mě teda docela zaskočila, když řekla, že tak za měsíc budeme dělat obrovské projekty, které budou mít váhu polovinu naší pololetní známky. Pak nám ukazovala, co studenti dělali minulý rok-to jsem koukala. Vzadu ve třídě má vystavený model Eiffelovky, který má asi tři metry. Je posvařovaný ze železných tyčí, nabarvený a jsou na něm daná světýlka, takže to vypadá fakt hezky. Já jsem ale vůbec netušila, že to dělali studenti! Nebo nám ukázala kopii pravé amphory i s kresbou na ní, což dělala nějaká studentka. Nebo prý loni někdo zmumifikoval rybu :D
Prostě to mají být věci spojené s tím, co jsme tenhle rok probírali. Mrs. Klaus ještě nakonec přihodila pár historek, to jsem se fakt bavila.

Pár let do zadu někdo dělal z dřívek Trojského koně. Dotyční ho po odevzdání a oznámkování ale rozmontovali a hlavu koně přivázali ze předu učitelce na auto. Ta si toho nevšimla, takže jezdila po městě s velkou konní hlavou u poznávací značky :D Ale prej se jim pomstila. Někdo pro ní ukrad během tělocviku klíče od aut těch studentů, ona si vyrobila kopie a pak jim několik týdnů vždycky přemístila auto z původního parkovacího místa, a oni ho pak po škole nemohli najít. Docela krutý :D:D

Nebo prý někdo dělal koloseum z kostek cukru, ale tu noc před odevzdáním to nechal v obýváku a ráno zjistil, že mu toho polovinu kočka snědla (ale pak večer z toho chcípla).

To jsem teda zvědavá, co budu dělat já.

V Calculusu jsme pokračovali v integrálech, já byla unavená a vůbec se mi nechtělo myslet. Ale ani nevím čemu, ale celou hodinu jsme se něčemu pořád smáli.

V American government nám už včera řekla, že si máme připravit list 5 presidentů, o kterých budeme dělat projekt. V tom projektu budeme psát o tom, co udělali špatně a co dobře jako prezidenti.
Já jsem teda měla připravené jména těch, co vím, že něco špatného by se o nich našlo-Jako Nixon, JFK, Clinton, Bush a FDR. V hodině nám rozdala papírky z číslama, od 1 do 12 a počínaje tím, kdo měl jedničku si každý vybral prezidenta, na kterého chce dělat referát. Světe div se, já si vylosovala jedničku, ale tak nějak sem nevěděla, koho si vybrat. Tak jsem skončila u FDR, ten sloužil dlouho, u toho vždy můžu něco napsat. Máme to dělat na obrovskej papír, bude se hodnotit i kreativita… To pak vyfotím a dám to sem.

Jeden spolužák měl narozeniny, tak všem rozdal v hodině dort, to bylo vtipný, učitelka přednášela, my se futrovali dortem, ale jí to nevadilo, taky si dala. :D Byl i docela dobrej, tak jsem si pošmákla :- )

Ve Španělštině jsme dostali zpět test, na který jsem se moc neučila, ale měla jsem 83/80 :D Ha. Nahnala jsem to na bonusových otázkách, kde se ptala, jak se řeknou španělsky šmoulové, nebo „You’re driving me crazy“. Body jsem ztratila na tom, že jsem si nepřečetla zadání, kde jsme si z 10 vět měli vybrat 5 a ty přeložit. Já přeložila všech 10 a ve 3 jsem měla chybu (takže kdybych dělala to, co jsem měla, a přeložila jen 5 nejlehčích vět, mohla jsem to mít celé dobře).

V kompozici jsme začali s poezií, musíme číst Canterburské povídky, dost nuda, dneska mě čeká ještě přečíst asi 50 stran, eh.

Pak bylo ještě náboženství, kde jsme se učili o křtu, tam jsem se dozvěděla zajímavou věc. Tady se správně mají křtít lidi tak, že jsou celý ponořený ve vodě, takže v kostelích mají bazénky, někde dokonce i whirpooly, což je teda dost cooool :D Není nad to se vykoupal ve svěceným whirpoolu v kostele :D:D

Pak už jsem sedla na bus a jela domů. Vyzvedla mě Molly a cestou jsme se stavili do Bread&Co. (po státech je to známé jako Panera), což je naprosto úžasný sice fastfood, ale vaří tam zdravě-jako polívky, salátky sendviče. Mají tam docela dobré latté (rozhodně lepší než ze Starbucks), ale hlavně… mají pumpin muffin!!

Nevím, jestli jsem Vám to sem psala, ale o tom se mi zdál můj první sen v aj, kterej sem tu zaznamenala (tak 3 měsíce dozadu), že jsem běžela ve Žďáru do Vesny (takový český rychložer s chlebíčkama a vlašákama) a ječela na ně, že jestli mi okamžitě nedají pumkin muffin, že na ně zavolám komisaře Rexe :D:D

Dneska mě ještě čeká mrak úkolů, tak se do toho už musím pustit.

Ale nakonec slibovaný citát, dneska znovu od mého oblíbence:
“Personally, I'm always ready to learn, although I do not always like being taught.”
-Winston Churchill

6 komentářů:

  1. Musím říct, že mě to tvoje článkování a psaní hrozně baví :) Píšeš vtipně a popisuješ i detaily, což se mi líbí, jelikož bych měla příští (školní) rok taky zamířit do Améériky - no, uvidíme, moji rodiče maj hroznej strach mě pustit. Jak ty jsi to měla s rodičema? Co je přesvědčilo? :)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky :-)

    Někdy ve třinácti mi táta oznámil, že někam pojedu na rok, takže já je přesvědčovat nemusela :D Já nejprve nechtěla, ale když jsem pak za ním za pár let přišla s tím, že chci do Ameriky, byli rádi...:-)

    Ale vůbec se neboj toho vyrazit i do jiné země než do Ameriky. Sice to tu mám ráda, ale kdybych se měla teď rozhodovat znovu, vyrazím třeba do Japonska, nebo na sever, třeba do Dánska, popř do Španělska...:-)

    OdpovědětVymazat
  3. U mě je to bohužel tak, že já chci a oni ne. Zvláštní :D
    No, chci si zlepšit angličtinu a ten jazyk umím líp, než třeba němčinu, kterou se učim taky a Anglie je bohužel mnohem dražší, než Amerika :-/

    OdpovědětVymazat
  4. No tak vždy můžeš zkusit následující argumenty:
    -naučíš se jazyk
    -osamostatníš se a staneš se zodpovědnou
    -získáš přátele po celém světě, které pak můžeš navštěvovat
    -naučíš se trpělivosti a pokoře
    -ujasníš si, co v životě chceš dělat
    -dospěješ a zjistíš jaké je to žít sama za sebe (a nebudeš brečet že neuvidíš rodiče třeba měsíc až budeš na výšce v čechách)
    -rozšíříš si své obzory a poznáš další kultury (ostatní exchange studenty...)
    -bude to dobře vypadat na tvém CV, zaměstnavatel při nejmenším bude vědět, že jsi odvážná
    -pokud chceš studovat VŠ v zahraničí, je to dobrý začátek
    -získáš sebevědomí založené na tom, že jsi úplně sama dokázala žít v cizí zemi bez rodičů...

    A je toho ještě hodně, ale zrovna teď si na nic jiného nemůžu vzpomenout. Kdyby tvoji rodiče chtěli, můžeš jim dát můj email, já už je přesvědčím :-)

    OdpovědětVymazat
  5. PS: Jestli chceš jet příští rok, hodně bych si pospíšila...

    OdpovědětVymazat
  6. Mám ještě jeden důvod: Jestli se bojí o tvojí bezpečnost, tak nemusí... Jestli máš umřít, může tě zajet auto i u Vás ve městě....

    OdpovědětVymazat