Americká morálka

Když jsem otevřela seznam, vyskočil na mě článek o tom, jak Americký kongresman musel odstoupit, protože na internetu poslal cizí babě svojí polonahou fotku. (Článek ZDE).

Někomu se to může zdát přehnané, ale dosti to vystihuje jejich morálku. Ač Amerika je domovem takových nepruderností jako Pamela Anderson, Sex ve městě, Lindsey Lohan a podobných zhůvěřilostí, ve své podstatě jsou Státy velmi puritánskou zemí. Případ senátora na to jasně ukazuje. Je pravda, že z některých věcí bychom si z nich mohli vzít příklad, koneckonců, u nás v parlamentu sedí lidé, o kterých je známo, že kradou, jsou kamarádi s vrahy, popřípadě nenechají flašku neolíznutou. Bylo by milé, kdyby někteří posbírali zbytky důstojnosti a odešli. Pravda je ovšem taková, že politika je odrazem společnosti a když mi jsme jim to ochotní tolerovat, politici nemají jediný důvod odcházet (a my si je ještě ochotně zvolíme znova).

Ovšem Americká přísnější morálka má i záporné stránky. Jako příklad uvedu výchovu dětí, které jsou tady vychovávány velice konzervativně. Filmy, které jsou v Evropě vydávané jako přístupné, jsou tady vydané s ohodnocením R, neboli restricted. Takové filmy sice jsou doporučované vidět až od 17 let, nicméně většina rodičů je nenechá sledovat ani své 20leté děti. Jako příklad můžu uvést Lásku Nebeskou, milý a neškodný film, tady je to ovšem noční můra všech rodičů, jelikož obsahuje nahé scény a tady tolik nenáviděné slovo na F (jen pro zajímavost, v Německu je ten film povolený od 6 let).

Další věc je, že ze zákona můžou mladiství pít alkohol až od 21 let. Pro srovnání jak vypadá situace v Evropě: v Německu už od 16 můžete pít lehký alkohol jako víno a pivo, v Británii můžete začít už od 5, pokud je to v soukromí, jinak na veřejnosti od 16; ve Francii zákonem není stanoven limit, pouze je omezen věkem nákup lihovin, stejná situace je i v Itálii (tam by to bylo asi hodně složité omezovat) a Řecku (kde veškeré lihoviny můžete nakupovat už od 16).

Ale protože zakázané ovoce chutná nejlépe, všechny to samosebou láká, i když jim hrozí vysoké sankce. Zrovna nedávno nám učitelka líčila příběh kluka, který byl přijat na dobrou školu, dostal dokonce stipendium, ale byl chycený na party, kde byl alkohol (pozor, nebyl chycený s alkoholem, pouze jeho přítomnost tam byla nežádoucí). Dostal záznam na rejstřík, když to zjistila škola, vzali mu stipendium. On si tu školu nemohl dovolit (na dobrých školách je roční školné i 50.000 dolarů) a dneska roznáší pizzu, i přesto, že to byl na střední poměrně chytrý kluk.

Nemluvě o tom, že trestné pro mladistvé už je jenom to, když ve svém autě vezou někoho, kdo pil alkohol. Nedávno jsem taky četla na novinkách, že vyhodili americkou středoškolskou učitelku, protože na facebooku měla fotku, kde byla vyfocená s alkoholem. Článek ZDE. Hned jsem si vzpomněla na to, jak se někteří moji čeští učitelé na plese ožrali jako prasata a ještě se nechávali od studentů zvát na panáky (a nikdo to neřešil).

Zatímco u nás se se sprostými slovy zase tak nepářeme, v televizi je můžeme slyšet na denním pořádku, tady se považuje za extrémně urážlivé i to, když někomu doporučíte: „Go to hell!“. Nemluvě o již zmiňovaném slovu na F, které se nesmí říkat nikdy. Pamatuju si, že tady na škole byl obrovský skandál, když se zjistilo, že ve knížce pro prváky jedna z postav to slovo použila. Vzpomněla jsem si, jak jsme někdy v deváté třídě v Čechách četli Dekameron, kde byly explicitně popisovány sexuální scény, ale nikdo se nad tím nepozastavoval.

Co se týče partnerských vztahů mezi teenagery, je normální, že rodiče nedovolí, aby se holka zavřela s klukem, ve svém pokoji, nebo snad jela k němu domů (to je nepředstavitelné).

V porovnání s Evropou, speciálně západně od nás, kde je situace ještě uvolněnější, to je směšné. Možná jsem vychovaná v konzervativních poměrech, ale když mi Švýcarka popisovala, že je u nich v zemi normální, že i 14leté holky nemusí v noci chodit domů, prostě se vrátí nad ránem a nikdo se nad tím nepozastavuje, tenhle opačný extrém mě taky udivil.

Co je ovšem zarážející, že ač se Američani snaží své ratolesti udržet na uzdě, jak jenom můžou, počet těhotných teenagerů je tu dokonce dvakrát větší než v Británii, dvaapůlkrát větší než v Čechách, čtyřikrát větší než v Německu a dokonce sedmkrát větší (!) než v Nizozemí (a to bych Nizozemí neoznačila za konzervativní zemi). Ovšem je tedy taky nutné říci, že třeba ve Švédsku, kde je počet mladých maminek nízký, je desetkrát více dětí je potraceno, než se jich narodí.

Samosebou, že v tom hraje roli hodně aspektů, ale očividně i přísná morálka, jako je v Americe, je někdy kontraproduktivní.