Flight to the USA

Můj let byl trošičku šílený, ale dolítla jsem v pohodě. O půl páté ráno jsme se dostali na pražské letiště, kde mi řekli, že mám těžké jak hlavní zavazadlo, tak i příruční. Takže jsem příruční musela odbavit (To jsem si předtím říkala, že mi snad zavazadla neztratí, protože nemám náhradní oblečení- což mi bylo později k smíchu). No v 6 nám to letělo do Frankfurtu, kde jsme měli necelou hodinu na přestup, protože se naše letadlo z Prahy trochu zpozdilo. U východu z letadla nás ale čekala koordinátorka (letělo nás 6 studentů), která nás dovedla ke správnému gatu, takže jsme vše zvládli. Cesta FRA-Chicago byla dlouhá, únavná, devět hodin trvající. Nemohla jsem pořádně usnout, takže jsem byla šťastná, když jsme přistáli. To jsme ještě ani nevěděli, co nás čeká. Dvě hodiny jsme čekali v přehřáté hale bez klimatizace (nebo aspoň nefungující) na bezpečnostní kontrolu. Když jsem jí prošla, zjistila jsem, že můj kufr nedoletěl (Což jak se ale později ukázalo, bylo vlastně obrovské štěstí, protože ostatní museli se zavazadly přes celní kontrolu a lahve s alkoholem jim zabavovali a museli je vylívat. Já neměla kufr, takže přes celnici jsem jen neprošla, nic jsem ukazovat nemusela.) Měla jsem poměrně dost času, takže jsem v trafice pročítala časopisy. Z Neewsweeku jsem se dozvěděla, že nejlepší zemí na světě je Finsko. Česká republika je až 25. Jen pro zajímavost, USA je 11., což Američani těžce nesou. Druhé je Švýcarsko, třetí Švédsko. Teď jsem to hledala online viz http://www.newsweek.com/2010/08/15/interactive-infographic-of-the-worlds-best-countries.html a je zajímavé, že Česká republika má lepší hodnoceni v Education než USA.

No každopádně potom jsme letěla maličkým letadlem do St. Louis, kde na mě čekala rodina. Kufry jsem dostala až další den ráno. Ale jak jsme psala, nikdo je na území USA neotvíral, takže mi tam Becherovka zůstala.
Jinak z kuframa jsem se fakt pobavila. V Chicagu mi tvrdili, že chybu udělali ve Frankfurtu, kde kufry nestačili za hodinu přeložit. V Saint Louis mi pak tvrdili, že kufry jsou teď v Chicagu. Nakonec jsme ale zjistili, že moje kufry nikdy v Chicagu nebyli, že cestovali do států přes Washington a další města a nalétali toho mnohem víc než já. O prvním dnu zase jindy.