Jen ve zkratce, co předcházelo celému výletu. Podívat se na Hawaii byl vždycky můj obrovský sen, takže když jsem měla na výběr z YFU výletů mezi Hawaií, NY+Washington D.C. nebo Californií, sice jsem trochu váhala, protože San Francisco a New York bych taky ráda viděla, ale když jsem si přečetla, co všechno budu dělat na Hawaii, bylo rozhodnuto. A tak díky mým milovaným rodičům jsem mohla začít si plnit sen : - )
Musela jsem výlet zarezervovat a potom koupit letenku. Nikdy bych neřekla, jaká je to ale věda :D Ceny letenek se mění každý den, přičemž rozdíl může být až 200 dolarů. Já jsem vyčkávala, protože mi to poradil chlápek z cestovní agentury, ceny rostly, já byla absolutně na nerv, ale potom to naštěstí zase spadlo, já se uklidnila a letenku koupila. :D
Zjistila jsem, že pokud to kupujete v předstihu, American Airlines je asi nejlevnější. Je to nízkonákladovka, kde platíte úplně za všechno, počínaje zavazadly, konče jídlem na palubě.
Když už jsem měla letenku, musela jsem vyplnit všechny formuláře (teda mezi tím byla asi 2 měsíční pauza). To nebylo až tak obtížné, jeden formulář musel vyplnit táta, druhý já, host rodiče a škola. Protože jsem dobrý student, škola neměla žádný problém mě pustit. Přes týden jsem tedy zašla za všemi učiteli, řekla jim, že budu pryč a ptala se, co mám dělat.
V US History budou prezentovat prezentace (Moje, o televizi nebude prezentovaná, ale udělat jsem si musela). Test na to ale psát nebudou, takže přijdu jen o informace.
V English budou psát test a něco číst, ale to budu řešit, až se vrátím.
V Calculusu začnou opakovat na velký test a brát nové věci. Jsem asi magor, ale učebnici Calculusu jsem si vzala s sebou na Hawaii :D
V Government budou psát eseje, které bych stejně nepsala, protože jsem tam minulý půlrok nebyla, takže o nic nepřijdu.
Ve Spanish často nic moc neděláme, popř. se učíme tancovat „Bachatu“, takže tam se nebojím, že o tolik přijdu.
Problém bude kompozice, kde mi učitelka sice vypsala, co budou dělat příští týden-asi 10 básniček, ale to asi taky neudělám během týdne.
V náboženství mi učitelka vytiskla poznámky, abych se je mohla naučit, třeba v letadle.
V pátek jsme neměli školu, jelikož byl Teacher’s Inservice Day (radí se o tom, co učí), což mi dost usnadnilo balení. Kromě toho jsem měla v plánu ještě dodělat něco do školy. Původně jsem měla v plánu udělat básničky do Kompozice, projít matiku, kterou budou brát příští týden a ještě udělat dvě prezentace. Nakonec jsem udělala jen ty dvě prezentace:D (jedna mi zabrala 2 hodiny, druhá tak 5)
Dopoledne jsem dělala prezentaci „Television in 1950s“, kterou mi pak Peggy opravila.
Na oběd jsme zašli do mé milované Panery, tam dělají ty nejlepší sendviče a výbornou tomatovou polévku. Nejlepší je s mozarellou a rajčatama, pěkně rozpečený…
Po obědě jsme chvíli byly doma, potom jsme vyrazily nakupovat. Holky šly do Old Navy, já potřebovala jít do Michael’s, což je jak to někdo nazval „Shop jen pro baby“. Najdete tam všechno spojené s ženským kutilstvím-barevné papíry a čtvrtky, umělé kytice na vázání, samolepky, barvy na oblečení, věci na vylepšení oblečení, korálky, barvy na sklo…
Já jsem tam potřebovala papír na origami, neb to bude můj projekt do humanit (japonská zahrada s origami zvířátkama, náš závěrečný projekt). Taky tam měli vodní bomby, tak jsem je přihodila, ty se vždy u moře hodí :D
Potom hostrodiči odjeli, jelikož měli obchodní cestu přes víkend. Emily odjela někam pryč, tak jsme s Molly byly sami. Na večeři jsme si objednali z Buffalo Wild Wings, kde dělají smažený kuřecí kousky asi na 20 různých způsobů. Já měla samosebou Ceasar salad a Molly jsem ukradla kousek kuřete. I když normálně smažený nejím, tohle je docela dobré, je to ostré a má to nezvyklou chuť.
Balení mi trvalo docela dlouho, ale nakonec jsem se zabalila někdy kolem 10 večer. Do toho jsem totiž musela dělat svoji další prezentaci o Španělsku do Španělštiny. Molly se už na mě nemohla dívat, tak mi pomáhala :D
Potom jsme ještě vyrazili do KOHL’s, neb Molly si chtěla jít něco koupit, taky jsme jeli natankovat, protože Molly mě dneska hodila na letiště. Já měla zase příšernou chuť na ledový čaj z quicktripu, který je hrozně dobrý, navíc litrový kelímek stojí 69 centů. K mému naštvání ho neměli zrovna vyrobenej, tak jsem si dala zelený čaj (který byl ale slazený, fuj).
Pak jsem dokončila prezentaci, šla spát, ale nemohla jsem vůbec usnout. Vím, že jsem se koukla na hodiny, bylo 1,30 a já ještě nespala. Dost k tomu přispívalo, že jsem si vždycky na něco vzpomněla, co jsem si nevzala-jako českou vlajku, nůžtičky, dezinfekční gel, paralen…. K tomu jsem se pořád budila… NO když mi v 5,45 zazvonil budík, vyspaná jsem nebyla :D
Ráno jsem ještě vytiskla boarding pass, dobalila poslední věci, nervózně kontrolovala, jestli zavazadlo není moc těžký (uff, nebylo). Potom jsem hodila rychlou sprchu, rychle něco zhltla, Molly mi dokontrovávala prezentaci a kolem 7:20 jsme vyrazili. Naštěstí letiště je blízko, tak půl hodiny cesty, takže před osmou jsme tam byli. Zaparkovali, venku byla příšerná kosa, tak jsme rychle přeběhly do terminálu.
V hale jsme museli najít American Airlines přepážky, já si u jednoho z jejich počítačů vytiskla letenku a musela zaplatit poplatek za zavazadlo. Pak jsem čekala, až mě chlápek zavolá a já mu mohla dát kufry, v mezičase jsem ještě rychle naškrábala cedulku s adresou a připevnila ji ke kufru. Potom konečně odbavila zavazadlo, rozloučila se s Molly a zamířila na bezpečností kontrolu.
Musela jsem vyndat elektroniku z tašek, sundat si pásek, mikinu, boty. Mírně nevrlá paní mě zdržela, když jsem chtěla projít panelem, že musím počkat, než mé věci projedou. Do toho tam nějaká ženská ječela, že letí poprvé, že vůbec neví, co má dělat, že je ztracená. Což o to, každý máme své problémy, ale ne všichni je musíme sdělovat tak hlasitě, že i na druhé straně obrovské haly je nás slyšet.
Když jsem byla hotová, zašla jsem do Starbucks na kafe, jelikož jsem byla ospalá a na blueberry muffin, jelikož jsem měla hlad a jelikož oni ho mají nejlepší. Marně jsem se snažila po celém letišti najít vodu, která by stála míň než 2,75$, ale neuspěla jsem a musela koupit, co bylo.
Ještě jsem chtěla zajít do trafiky pro noviny, ale můj zrak upoutal titul s názvem „Best Colleges 2011L od US Neews, tak jsem vzala to.
Už byl skoro boarding time (jak je to česky, naloďování??) mé skupiny, takže jsem se vydala ke gatu. To, že lidi nastupují do letadla podle skupin, bylo pro mě nové v Chicagu, při příjezdu do Ameriky, kde mě chlap seřval, že zrovna nastupuje skupina 2 a já jsem skupina 3. Tentokrát jsem byla poučená a vydala se k přepážce až když vyhlásili mou skupinu.
Nastoupila jsem, kupodivu jsme nemuseli ani dlouho čekat, a letadlo se vydalo na ranvej. Myslete si, že jsem blázen, ale vždy když se letadlo začne hýbat, přepadne mě takový pocit štěstí a dobré nálady. Jednak to většinou znamená, že jedu poznávat něco nového, plus moje láska k letadlům tomu taky přidává.
Na Boarding passu jsem měla napsáno, že na palubě je WIFI. Hned mě napadlo, že v tom bude háček a taky že byl. Samosebou to bylo placené… Takže vám teď píšu z letadla, a doufám, že v Los Angeles, kde mám přestupní stanici, bude někde free Wi-Fi.
Jinak vedle mě sedí milá paní s dcerou, které mi pořád něco nabízí, sušenky s čokoládou, které sice miluju, ale přes lent ji nemůžu. Taky letí poprvé, takže jsou z toho tak roztomile nadšení.
Zrovna teď už podruhé prochází s pitím, což mě překvapilo, vzhledem k tomu že to hrajou na nízkonákladovku. Právě letíme nad nějakýma velikýma horama, jsme v půlce cesty, tak hádám, že letíme nad Coloradem a Rocky Mountains.
Mám chuť si trochu schrupnout, takže zase napíšu až z Los Angeles Airport, kde budu pár hodin čekat.
Los Angeles, 13:20 místního času
Tak na wifi jsem se nepřipojila, jelikož je placená. :(
Přistání proběhlo hladce, navíc mám krásné fotky mraků ještě před přistáním.
Po tom, co jsem vystoupila, chvíli jsem čekala a potom jsem se vydala směr výdej zavazadel. Moje tam nebylo. Už jsem si říkala, že já snad nemůžu doletět někam bez toho, aniž by mi ztratili zavazadlo (při cestě z Evropy do Ameriky mi kufr ztratily). Už jsem se těšila, že budu ječet na úředníky z American Airlines. Než jsem se ale stačila nadechnout, řekli mi, že pokud tohle není moje konečná destinace, kufry tam mít nebudu, až v Honolulu. Nevím proč jsem žila v tom, že si je musím znovu odbavit.
Pak jsem zjistila, že nevím kde sem, tak jsem se musela poptat. Taky jsem se zeptala, co tu můžu dělat, protože tu musím čekat 4 hodiny a paní mě poslala do food courtu ve vedlejší budově. Z toho se vyklubal terminál asijských společností, podle toho tady taky vypadá složení lidí, co tu čekají. Když se rozhlídnu, nějak nevidím nikoho jiného, kdo by nebyl z Asie.
Na oběd jsem tedy zašla k Číňanovi na kuře, potom jsem dostala hroznou chuť na smoothie, ale není tu ani Orange Julius, ani jinej stánek, co by je dělal. Chtěla jsem jít na něj tedy aspoň do Mekáče, ale i když ho normálně v menu mají, tady ne. Tak jsem zašla na jablečnou taštičku. Tu jsem neměla nejmíň 5 let a teda dost se změnila. Už to není ten smažený hnus, ale opravdu jablečný koláč (teda tady, nevím jak v Čechách).
Teď tu sedím u velkého proskleného okna a pozoruju letadla, jak tam strkají kufry. Mám ještě 2,5 hodiny do začátku boarding time, tak tu tak hoďku posedím, mám v plánu dělat Calculus a pak se vydám čekat ke své bráně.
Let do Honolulu trvá 6 hodin, tak zase napíšu odtamtud.
Pozn. Ke zbytku jsem se nedostala, ale zítra ráno chci brzo spát a doplnit to. Mám se tu totiž úžasně, tak to chci zdokumentovat!
úterý 29. března 2011
pondělí 28. března 2011
Minulý týden
Největší událostí bylo, že jsem dostala D ve škole. Byla jsem z toho dost hotová, jelikož je tu ze mě hrozný šprt, který je naštvaný i za B, natož za D.
Ale zase jsem dostala 100% z quizu z Calculusu, tak se pořád uklidňuji tím, že když už jsem tupá na gramatiku, matematika mi pořád ještě jde. :D
V US History jsme dobrali Korean War a sledovali video o 1950s. Na exchange pobytu miluju, že máte možnost se učit o historii z úplně jiného pohledu. Najednou je z „Američani udělali“ obrácené „My jsme udělali…“. A nebo naopak, najednou slyšíte o nás mluvit jako o „těch evropanech“. Pravda, taky jsem se párkrát dost zhrozila, když jsem v Humanitě slyšela, že první světová byla způsobená Českou republikou. :D
V úterý jsem cvičila, což sice je absolutně nezajímavé, ale tak jsem se zničila, že ještě v pátek jsem to cítila.
Taky jsem si byla koupit plavky a opalovák, jelikož mi to chybělo.
Počasí je teď fakt šílený. V Pondělí bylo kolem 20C (můj odhad, přesně bylo 70F). V úterý bylo podobně. Já jsem entusiasticky začala nosit školní sukni. Vzala jsem si ji i ve středu, kde už bylo kolem 60F, což už není tak slavné, plus foukal studený vítr. Domnívající se, že přece nemůže být taková kosa, jsem si ji vzala i ve čtvrtek … Ale. Ráno bylo kolem 45F, tak jsem si říkala, že to stoupne. Ale ono to odpoledne kleslo k 35, což je jen mírně nad nulou. Myslela jsem, že umrznu. Aby se to nepletlo, v pátek sněžilo :D:D
Vtipný bylo, že jak bylo teď teplo, všechny markety vytáhly ven kytičky, lehátka a houpačky (však víte jak hobbymarkety jako OBI to u nás taky dělají). Když jsme někdy ve středu šli do Walmartu, jen jsem prohodila, že by bylo vtipný, kdyby jim do toho nasněžilo. A ono fakt nasněžilo: D
V English jsem se pobavila. Ve třídě mámy kluky, kteří jsou podle mě docela drzý, ale učitelka jim to toleruje. Oni si jí pořád dobírají, kvůli historce o tom, jak spadla na běžeckém pásu, pořád na ní, že si s ní chtějí vyjít, dokonce ji volají v noci :D Ona na to, že by si přála, aby na ně taky něco měla, kvůli čemu by si je mohla dobírat (teda jednomu pořád říká, že je tlustý, ale on není, takže ne, že by se navážela do jeho postavy). Jeden kluk se tedy přihlásil a řekl jí o tom jednom drzém, že byl dvakrát zadržený. Jedna za vykonávání potřeby na veřejnosti, podruhé za dělání párty v opuštěném cizím domě. Očividně to ale byla nová informace jenom pro mě a pro učitelku, jelikož nikdo jiný se netvářil překvapeně.
Ale zase jsem dostala 100% z quizu z Calculusu, tak se pořád uklidňuji tím, že když už jsem tupá na gramatiku, matematika mi pořád ještě jde. :D
V US History jsme dobrali Korean War a sledovali video o 1950s. Na exchange pobytu miluju, že máte možnost se učit o historii z úplně jiného pohledu. Najednou je z „Američani udělali“ obrácené „My jsme udělali…“. A nebo naopak, najednou slyšíte o nás mluvit jako o „těch evropanech“. Pravda, taky jsem se párkrát dost zhrozila, když jsem v Humanitě slyšela, že první světová byla způsobená Českou republikou. :D
V úterý jsem cvičila, což sice je absolutně nezajímavé, ale tak jsem se zničila, že ještě v pátek jsem to cítila.
Taky jsem si byla koupit plavky a opalovák, jelikož mi to chybělo.
Počasí je teď fakt šílený. V Pondělí bylo kolem 20C (můj odhad, přesně bylo 70F). V úterý bylo podobně. Já jsem entusiasticky začala nosit školní sukni. Vzala jsem si ji i ve středu, kde už bylo kolem 60F, což už není tak slavné, plus foukal studený vítr. Domnívající se, že přece nemůže být taková kosa, jsem si ji vzala i ve čtvrtek … Ale. Ráno bylo kolem 45F, tak jsem si říkala, že to stoupne. Ale ono to odpoledne kleslo k 35, což je jen mírně nad nulou. Myslela jsem, že umrznu. Aby se to nepletlo, v pátek sněžilo :D:D
Vtipný bylo, že jak bylo teď teplo, všechny markety vytáhly ven kytičky, lehátka a houpačky (však víte jak hobbymarkety jako OBI to u nás taky dělají). Když jsme někdy ve středu šli do Walmartu, jen jsem prohodila, že by bylo vtipný, kdyby jim do toho nasněžilo. A ono fakt nasněžilo: D
V English jsem se pobavila. Ve třídě mámy kluky, kteří jsou podle mě docela drzý, ale učitelka jim to toleruje. Oni si jí pořád dobírají, kvůli historce o tom, jak spadla na běžeckém pásu, pořád na ní, že si s ní chtějí vyjít, dokonce ji volají v noci :D Ona na to, že by si přála, aby na ně taky něco měla, kvůli čemu by si je mohla dobírat (teda jednomu pořád říká, že je tlustý, ale on není, takže ne, že by se navážela do jeho postavy). Jeden kluk se tedy přihlásil a řekl jí o tom jednom drzém, že byl dvakrát zadržený. Jedna za vykonávání potřeby na veřejnosti, podruhé za dělání párty v opuštěném cizím domě. Očividně to ale byla nová informace jenom pro mě a pro učitelku, jelikož nikdo jiný se netvářil překvapeně.
úterý 22. března 2011
Změna vzhledu
Musela jsem změnit vzhled, i když se mi ten předchozí líbil. Ty bobónky mi ale připomínaly skittles, nejlepší bonbóny na světě, a pokaždé, když se se na blog podívala jsem na ně začala mít chuť, což je špatně, když je teď nejím. (Už jsem to vydržela dva dny, yeah!)
Co se tu děje
Děje se toho jako vždy dost, ale nějak jsem byla líná sem psát.
Předminulý víkend jsem si užila gastronomické orgie. V sobotu jsem s Peggy byla v japonské restauraci a měly jsme výborné sushi. Samosebou jsem trochu zápasila s hůlkami, začínám mít podezření, že se to nikdy nenaučím :D A to mě to učilo asi 5 rodilých japonců :D Taky jsem všechny pobavila, když jsem si nacpala do pusy něco, co jsem považovala za sýr, ale on to byl plátek horského křenu. Já myslela, že v tu chvíli umřu, jak mě vše pálilo. Navíc mě příšerně začalo téct z očí takže se mi řasenka roztekla po celém obličeji, zkrátka jsem zase všechny pobavila :D
V neděli jsme na brunch (breakfast+lunch) zašly do jedné z restaurací do St. Louis. Je na vrcholku mrakodrapu a otáčí se, takže za necelé dvě hodiny vidíte město ze 360 stupňů. Bylo to formou švédských stolů, takže jsem se samosebou přežrala jako zvíře.
My jsme byly nastrojené, protože jsme si myslely, jaké to nebude nóbl. Nóbl to bylo, ale lidi tam byli v džínách. Chtěla sem si vzít foťák, ale zase, nechtěla jsem být za debila (ve finále by se nic nestalo, kdybch ho vzala. Ale na internetu jsem našla obrázky.
Taky jsem objevila, že v dubnu je v St. Louis Czech festival. Hned jsem napsala, že tam chci dělat dobrovolníka, pán mě odepsal, že mě tam hrozně chtějí! Hned bych šla, bylo by to zajímavé, možná bych snědla i ten guláš, až tak mi chybí česká kuchyně :D Ale bohužel jsem zjistila, že ve stejný den mám YFU seminář, takže asi nemůžu jet :(
Co mě ale úplně rozsekalo, když jsem zjistila, že v St. Louis je Sokol club :D:D Tomu jsem se smála asi půl hodiny. Sokol v Americe, heh.
Minulý týden byl šílený, učitelé se zbláznili, psali jsme asi 10 různých testů. Nejvíc času jsem strávila nad testem z US History, učitel nám dal 75(!) pojmů, které jsme měli identifikovat a potom jsme na to psali test s tím, že se můžeme dívat do poznámek. No nad děláním těch poznámek jsme strávila asi 5 hodin, ale stejně jsem spoustu otázek v tom testu nevěděla, neb jsem si třeba nepoznamenala to, co on chtěl. Ale ono je to docela těžké, když máte tak široký pojem jako „Televize“.
V pondělí dokonce sněžilo, ve středu bylo 23C, takže počasí trochu šílenost.
Ve čtvrtek jsme s Molly šly do kina na "Rango“, nový animák s Johny Deppem. Mně se to moc líbilo. Trochu jsem vytuhla, takže jsem zmeškala prostředek, ale jinak moc pěkný.
V pátek jsme měli volno, tak jsem se alespoň vyspala. Večer jsme jeli do symfonie. Já jsem o tom ani nepřemýšlela, napila se coly a až potom mi došlo, že jsem se toho neměla ani dotknout, neboť jsem si to na 40 dní odřekla :/ Taky jsem zjistila, že 4 lidi od nás ze školy hrají v St. Louis Youth Symphony Orchestra, což je hrozná čest.
V sobotu jsme jeli do nákupního centra, já jsem měla za úkol sehnat následující věci: džínové šortky, trička na ramínka, klobouk. Sehnala jsem, takže jsem byla šťastná. Trochu mě naštvali v Aeropostale, jelikož jsem měla z netu vytištěný kupon na slevu a oni mi ho nechtěli uznat :/
Taky jsem mluvila s rodičema a sourozencema. Bratr mě dost nakrkl, když mi řekl, že vpadám tlustě :D On je to takový drobeček, 4-letý malý blonďatý andílek, od toho byste takovou zákeřnost nečekali :D Měl teda pravdu, trošku jsem se spravila, tak o 10 liber, ale já teda preferuji říkat, že jsem jen mírně vyrostla :D Ale to teda až za poslední měsíc, předtím jsem si držela svou váhu. Hned ten denjsem cvičila jak divá, ještě dneska mě bolí každej sval. Ale mám teď naordinovou dietu (to znamená nejíst muffiny a skittles), tak to musí jít zase dolů :D
V neděli jsem trochu podcenila náročnost eseje, myslela jsem, že to za hodinku budu mít, ale to se nějak nekonalo. Bylo to na básničku a trošku mi trvalo to pochopit. Nakonec jsem nad tím strávila tři hodiny, pak jsem dneska stávala o pěti a ještě to dopisovala ve škole.
Ale jsem na sebe pyšná, je to můj první esej, kterej mi nikdo neopravoval, tak jsem na sebe zvědavá.
Učitelka v AP Kompozici nám nedávno říkala, že když už nic, tak nás ta kompozice naučí psát eseje snáze, protože na univerzitě je budeme psát každou chvíli. Je pravda, že se v tom zlepšuju. Na začátku roku mi to trvalo tak týden, a ještě jsme to spolu s Peggy tak tři hodiny opravovaly. Teď už to zvládnu i sama, s drobnějšíma chybama.
Dneska mi nevím proč bylo celý den špatně, pár lidí mi řeklo, že vypadám divně :/ :D V US jsme dostali zpět testy, z toho open-notes testu mám jen 87% :( Brali jsme válku v Severní Koreji. Co jsem netušila byl fakt, že prý kdyby generál MacArthur skutečně shodil atomovou bombu na Čínu, nejspíš by to začalo WWIII.
Ve španělštině jsme se učili Bachatu, ale bylo to dost tragický (to říká člověk který v tanečních neexceloval). Jedny holky nám ukazovali, jak byli na kurzu jive, to jsem se zhrozila ještě víc. To by nám Jiří s Marcelkou dali, kdybychom to tancovali takhle :D Boky jim nic neříkaly, jen tak poskakovaly.
Pak jsem museli asi 5x poslouchat tuhle písničku, protože obsahuje přítomný průběhový čas, o kterém jsme se zrovna učili. Museli jsme si různě stoupat, jak jsme to poslouchali. No abych řekla pravdu, už mi z toho pak hrabalo (ještě k tomu ten bezduchej text).
V Kompozici jsme jak jinak rozebírali básničky, Já nevím, nehledě na to jak moc se snažím, stejně nikdy neodhadnu, co tím chtěl básník říci. Někdy nejsem ani poblíž. :D Jak mi bylo řečeno jsem moc povrchní. To jsme třeba měli básničku o tom, jak na poušti ležela stará socha. Já tvrdila, že hlavní myšlenka je v tom, že na poušti nemáme nic nechávat, neb to zavane písek. Učitelka tvrdila, že je o pomíjivosti lidského života. Já si stejně myslím, že pravdu jsem měla já. :/
Odpoledne jsem strávila s tím, že jsem přečetla všechny články na iDnesu o konfliktu v Libii. Konečně jsem tak pochopila joke ze Saturday Night Live o Kaddafím.
Video ZDE
(alternativa youtube-mizerný zvuk)
Vysvětlivka: John Galliano byl vyhozen od Diora, protože na veřejnosti prohlásil: „I love Hitler.“
Jinak mě dostává tohle video, už jsem ho viděla asi 50X, ale stejně mě baví.
Ten „Zprávař“ je náš nový objev, kterého s Molly milujeme. :D
Video ZDE.
(Tady jsem to našla na youtube, protože hulu prý v čechách nefunguje, kvalita je ale mizerná ZDE)
Nevím, jestli víte, co je to Westboro Babtist Church. To je církev, která protestuje na vojenských pohřbech, že všechno neštěstí v Americe způsobují Gayové. Je kolem toho hodně kontroverze, lidem se jednak nelíbí jejich názor, ale horší je, že protestují na pohřbech, kde by mohli zachovat trochu důstojnosti. Nedávno ale nejvyšší soud rozhodl, že je to jejich právo to dělat a můžou to dělat nadále.
Zrovna nedávno tu byl jeden pohřeb, kde oni byli. Abyste rozuměli, nedaleko je obrovská vojenská základna a jeden voják byl zabit teroristou v Německu. Více ZDE
Tak před týdnem tu měl jeden z těch hochů pohřeb. Samosebou tam byli z Westboro Babtist Churhch. Vojáci to ale udělali tak, že kole průvodu jezdila garda na harlejích, takže ty z Westboro Babtist Church nebylo slyšet. Článek o nich na anglické wikipedii.
Pozn. Teď jsem o tom zkoušela hledat článek v češtině, ale nepodařilo se mi to. To se o tom v Čechách vůbec nepíše???
Taky jsem objevila seriál Scrubs, což ale moc ráda nejsem, protože se na to teď musím dívat. :(
Jinak teď tu máme krásné počasí, tak doufám, že to vydrží.
Ještě přidávám písničku, kterou si pořád musím zpívat.
Tahle je tu teď hrozně populární, já ji nesnáším. Jednak je to Lady Gaga, druhak je to prostě debilní (netvrdím, že ta první písnička je inteligentní)
Předminulý víkend jsem si užila gastronomické orgie. V sobotu jsem s Peggy byla v japonské restauraci a měly jsme výborné sushi. Samosebou jsem trochu zápasila s hůlkami, začínám mít podezření, že se to nikdy nenaučím :D A to mě to učilo asi 5 rodilých japonců :D Taky jsem všechny pobavila, když jsem si nacpala do pusy něco, co jsem považovala za sýr, ale on to byl plátek horského křenu. Já myslela, že v tu chvíli umřu, jak mě vše pálilo. Navíc mě příšerně začalo téct z očí takže se mi řasenka roztekla po celém obličeji, zkrátka jsem zase všechny pobavila :D
V neděli jsme na brunch (breakfast+lunch) zašly do jedné z restaurací do St. Louis. Je na vrcholku mrakodrapu a otáčí se, takže za necelé dvě hodiny vidíte město ze 360 stupňů. Bylo to formou švédských stolů, takže jsem se samosebou přežrala jako zvíře.
My jsme byly nastrojené, protože jsme si myslely, jaké to nebude nóbl. Nóbl to bylo, ale lidi tam byli v džínách. Chtěla sem si vzít foťák, ale zase, nechtěla jsem být za debila (ve finále by se nic nestalo, kdybch ho vzala. Ale na internetu jsem našla obrázky.
Taky jsem objevila, že v dubnu je v St. Louis Czech festival. Hned jsem napsala, že tam chci dělat dobrovolníka, pán mě odepsal, že mě tam hrozně chtějí! Hned bych šla, bylo by to zajímavé, možná bych snědla i ten guláš, až tak mi chybí česká kuchyně :D Ale bohužel jsem zjistila, že ve stejný den mám YFU seminář, takže asi nemůžu jet :(
Co mě ale úplně rozsekalo, když jsem zjistila, že v St. Louis je Sokol club :D:D Tomu jsem se smála asi půl hodiny. Sokol v Americe, heh.
Minulý týden byl šílený, učitelé se zbláznili, psali jsme asi 10 různých testů. Nejvíc času jsem strávila nad testem z US History, učitel nám dal 75(!) pojmů, které jsme měli identifikovat a potom jsme na to psali test s tím, že se můžeme dívat do poznámek. No nad děláním těch poznámek jsme strávila asi 5 hodin, ale stejně jsem spoustu otázek v tom testu nevěděla, neb jsem si třeba nepoznamenala to, co on chtěl. Ale ono je to docela těžké, když máte tak široký pojem jako „Televize“.
V pondělí dokonce sněžilo, ve středu bylo 23C, takže počasí trochu šílenost.
Ve čtvrtek jsme s Molly šly do kina na "Rango“, nový animák s Johny Deppem. Mně se to moc líbilo. Trochu jsem vytuhla, takže jsem zmeškala prostředek, ale jinak moc pěkný.
V pátek jsme měli volno, tak jsem se alespoň vyspala. Večer jsme jeli do symfonie. Já jsem o tom ani nepřemýšlela, napila se coly a až potom mi došlo, že jsem se toho neměla ani dotknout, neboť jsem si to na 40 dní odřekla :/ Taky jsem zjistila, že 4 lidi od nás ze školy hrají v St. Louis Youth Symphony Orchestra, což je hrozná čest.
V sobotu jsme jeli do nákupního centra, já jsem měla za úkol sehnat následující věci: džínové šortky, trička na ramínka, klobouk. Sehnala jsem, takže jsem byla šťastná. Trochu mě naštvali v Aeropostale, jelikož jsem měla z netu vytištěný kupon na slevu a oni mi ho nechtěli uznat :/
Taky jsem mluvila s rodičema a sourozencema. Bratr mě dost nakrkl, když mi řekl, že vpadám tlustě :D On je to takový drobeček, 4-letý malý blonďatý andílek, od toho byste takovou zákeřnost nečekali :D Měl teda pravdu, trošku jsem se spravila, tak o 10 liber, ale já teda preferuji říkat, že jsem jen mírně vyrostla :D Ale to teda až za poslední měsíc, předtím jsem si držela svou váhu. Hned ten denjsem cvičila jak divá, ještě dneska mě bolí každej sval. Ale mám teď naordinovou dietu (to znamená nejíst muffiny a skittles), tak to musí jít zase dolů :D
V neděli jsem trochu podcenila náročnost eseje, myslela jsem, že to za hodinku budu mít, ale to se nějak nekonalo. Bylo to na básničku a trošku mi trvalo to pochopit. Nakonec jsem nad tím strávila tři hodiny, pak jsem dneska stávala o pěti a ještě to dopisovala ve škole.
Ale jsem na sebe pyšná, je to můj první esej, kterej mi nikdo neopravoval, tak jsem na sebe zvědavá.
Učitelka v AP Kompozici nám nedávno říkala, že když už nic, tak nás ta kompozice naučí psát eseje snáze, protože na univerzitě je budeme psát každou chvíli. Je pravda, že se v tom zlepšuju. Na začátku roku mi to trvalo tak týden, a ještě jsme to spolu s Peggy tak tři hodiny opravovaly. Teď už to zvládnu i sama, s drobnějšíma chybama.
Dneska mi nevím proč bylo celý den špatně, pár lidí mi řeklo, že vypadám divně :/ :D V US jsme dostali zpět testy, z toho open-notes testu mám jen 87% :( Brali jsme válku v Severní Koreji. Co jsem netušila byl fakt, že prý kdyby generál MacArthur skutečně shodil atomovou bombu na Čínu, nejspíš by to začalo WWIII.
Ve španělštině jsme se učili Bachatu, ale bylo to dost tragický (to říká člověk který v tanečních neexceloval). Jedny holky nám ukazovali, jak byli na kurzu jive, to jsem se zhrozila ještě víc. To by nám Jiří s Marcelkou dali, kdybychom to tancovali takhle :D Boky jim nic neříkaly, jen tak poskakovaly.
Pak jsem museli asi 5x poslouchat tuhle písničku, protože obsahuje přítomný průběhový čas, o kterém jsme se zrovna učili. Museli jsme si různě stoupat, jak jsme to poslouchali. No abych řekla pravdu, už mi z toho pak hrabalo (ještě k tomu ten bezduchej text).
V Kompozici jsme jak jinak rozebírali básničky, Já nevím, nehledě na to jak moc se snažím, stejně nikdy neodhadnu, co tím chtěl básník říci. Někdy nejsem ani poblíž. :D Jak mi bylo řečeno jsem moc povrchní. To jsme třeba měli básničku o tom, jak na poušti ležela stará socha. Já tvrdila, že hlavní myšlenka je v tom, že na poušti nemáme nic nechávat, neb to zavane písek. Učitelka tvrdila, že je o pomíjivosti lidského života. Já si stejně myslím, že pravdu jsem měla já. :/
Odpoledne jsem strávila s tím, že jsem přečetla všechny články na iDnesu o konfliktu v Libii. Konečně jsem tak pochopila joke ze Saturday Night Live o Kaddafím.
Video ZDE
(alternativa youtube-mizerný zvuk)
Vysvětlivka: John Galliano byl vyhozen od Diora, protože na veřejnosti prohlásil: „I love Hitler.“
Jinak mě dostává tohle video, už jsem ho viděla asi 50X, ale stejně mě baví.
Ten „Zprávař“ je náš nový objev, kterého s Molly milujeme. :D
Video ZDE.
(Tady jsem to našla na youtube, protože hulu prý v čechách nefunguje, kvalita je ale mizerná ZDE)
Nevím, jestli víte, co je to Westboro Babtist Church. To je církev, která protestuje na vojenských pohřbech, že všechno neštěstí v Americe způsobují Gayové. Je kolem toho hodně kontroverze, lidem se jednak nelíbí jejich názor, ale horší je, že protestují na pohřbech, kde by mohli zachovat trochu důstojnosti. Nedávno ale nejvyšší soud rozhodl, že je to jejich právo to dělat a můžou to dělat nadále.
Zrovna nedávno tu byl jeden pohřeb, kde oni byli. Abyste rozuměli, nedaleko je obrovská vojenská základna a jeden voják byl zabit teroristou v Německu. Více ZDE
Tak před týdnem tu měl jeden z těch hochů pohřeb. Samosebou tam byli z Westboro Babtist Churhch. Vojáci to ale udělali tak, že kole průvodu jezdila garda na harlejích, takže ty z Westboro Babtist Church nebylo slyšet. Článek o nich na anglické wikipedii.
Pozn. Teď jsem o tom zkoušela hledat článek v češtině, ale nepodařilo se mi to. To se o tom v Čechách vůbec nepíše???
Taky jsem objevila seriál Scrubs, což ale moc ráda nejsem, protože se na to teď musím dívat. :(
Jinak teď tu máme krásné počasí, tak doufám, že to vydrží.
Ještě přidávám písničku, kterou si pořád musím zpívat.
Tahle je tu teď hrozně populární, já ji nesnáším. Jednak je to Lady Gaga, druhak je to prostě debilní (netvrdím, že ta první písnička je inteligentní)
pátek 11. března 2011
Lent
Minule jsem zapomněla napsat, že tady v Illinois bylo tornádo! Bylo tu minulý týden, když jsem byla v New Orleans. Prý byl hrozný vítr a nejednou se začala ozývat siréna, tak rodinka šla do sklepa. Tam strávili tak půl hodiny a čekali, až to přejde. To Tornádo sice nebylo v naší ulici, tady byl jenom velmi silný vítr (a to až takový, že lidem uletěly části střech, byly polámané stromy). Ale ve vedlejším městě bylo opravdové tornádo a zlikvidovalo pár domů. Hodně lidem ta střecha ale tak nevadí, jelikož stačí, aby byla zničená jen trochu a pojišťovna zaplatí komplet výměnu.
To se stalo někdy minulé pondělí, takže když jsem přijela v pátek, stromy už byly odklizené a střechy opravené.
Byla jsem ale uklidněna, že mě nemusí mrzet, že jsem přišla o vzrůšo, že je to tu celkem časté. :D
Tenhle týden jsem musela dohánět, co jsem zameškala, když jsem byla v New Orleans.
Taky jsem zašla za svou školní poradkyní, což je moc milá dáma a měla jsem dotazy ohledně studia na univerzitě tady. Ta mě hlavně uklidňovala, protože jsem měla menší hysterický záchvat, že mě nikam nepřijmou, a jestli přijmou, nedají stipendium :D Taky mi radila, co mám ještě udělat, když jsem v USA. Budu muset znova dělat ACT i s esejí, taky mám požádat profesory, aby mi napsali doporučující dopis. Ona se hned nabídla, že mi ho napíše. Prý mám požádat i ředitele, že mě zná a taky mi s radostí napíše dobrý doporučující dopis. : )
Ve středu jsme měli mši, ale ještě předtím school assembly. Ředitel si nás zavolal do tělocvičny a měl dlouhou řeč o tom, jak je zklamaný, jelikož v pátek při basketbalové hře naši studenti řvali na studenty protihráčské školy sprostá slova. Mluvil o tom, že jsme škola pověstná tím, že jsou tu milé lidi a je tu dobré prostředí a oni to zničili. Pak taky hodně mluvil o tom, že tenhle rok dostává hodně emailů, že je tu na škole šikana. To jsem docela koukala. Vím o tom, že třeba oblíbená zábava (některých) seniorů vyrážet prvákům z ruky učebnice. Ale nikdy jsem si nemyslela, že by mohli jít i dál. Očividně šli… U nás na škole to hodně hrajou na školní pýchu, mnoho učitelů jsou bývalí studenti. Ředitel mluvil o tom, jak jsme ho zklamali… No samosebou jak se to rozpustilo, někteří jedinci se tomu jen smáli :/
Nevím, jestli jsem to už psala, ale vždy po 3 hodině mám tak půlhodiny času, který je normálně na oběd, ale já ho často trávím v učebně matiky, kde zoufale chodím na Mrs. Sands, aby mi něco vysvětlila, přičemž si svačinu můžu sníst tam. Takhle to dělá spousta lidí, ale většinou skončím s tou samou skupinkou kluků a musím poslouchat jejich duchaplné rozhovory. Oni jsou přesvědčení, že jsem zlá, jelikož si samozřejmě neodpustím poznámky, když je slyším. Podle jejich názoru je to ale jenom znak toho, že je mám všechny ráda, a proto jsem na ně zlá. :D (A to jsem s dvěma ještě byla v New Orleans ve stejné pracovní skupině, to jsme si všichni fakt užívali :D). Včera Zach, jeden z těch kluků, na Mrs. Sands, která byla ve třídě: „Mrs. Sands, Eva said that I am annoying!“ A ona mu na to řekla: „Well, she is right.“ Tomu jsme se smála až do konce dne, jak já Mrs. Sands miluju! Pak se spolu ještě dohadovali, jestli jsem „mean“ nebo ne, on tvrdil, že ano, ona tvrdila, že jsem hrozně milá. Cožpak o to, já jsem milá, když mě tak hrozně baví si ho dobírat. A nejlepší je, že se ani nebrání, když mu něco řeknu. Ostatní z té partičky se aspoň pokusí (neúspěšně) mi to vrátit (jeden z těch kluků je o hlavu menší než já, ten tedy taky nemá šanci).
Dneska znovu Zach přilítl s tím, že má oficiálně potvrzeno, že jsem jeho kamarádka. Očividně byla na škole mezi seniorama anketa (kterou jsem ani nepostřehla), kde z různých kategorií vyberou seniora-jednoho kluka a holku, pak je spolu vyfotí a dá se to do ročenky. Jsou to kategorie jako Dream Girl/Boy (což samosebou vyhrála kapitánka roztleskávaček +fotbalový kapitán), Worst Driver, Biggest Klutz, Best Smile, Best Artist, Best Dancer, Best Legs , Class clown… Já vyhrála „Friend with everyone“, což ani nevím, jak sem si zasloužila, ale proč ne:D
Nejvtipnější pak bylo, jak se děvčata rozčilovala, že nevyhrála „Best legs“, zato vyhrála „Worst driver“. Mě by třeba nejvíce potěšilo vítězství v kategorii „Most likely to succeed“. No, asi máme každý jiné priority…
Je tu hrozná tradice, že o Lentu si všichni něco zakazují. Že se to má dělat jsem sice věděla, ale tady to dělají masivně všichni. Já jsem na sebe šla tvrdě, na 40 dní si zakázala čokoládu a budu běhat 3x do týdne. Nejsem na to sama, Molly se ke mně přidala :D K tomu jsem si teda ještě zakázala všechny bublinkové nápoje, v mém případě hlavně Pepsi light. Abych toho neměla málo a mohla správně trpět, ještě jsem k tomu přidala Cheez-it, což jsou sýrové lupínky, ale hrozně dobré. Tak jsem na sebe zvědavá :D
To se stalo někdy minulé pondělí, takže když jsem přijela v pátek, stromy už byly odklizené a střechy opravené.
Byla jsem ale uklidněna, že mě nemusí mrzet, že jsem přišla o vzrůšo, že je to tu celkem časté. :D
Tenhle týden jsem musela dohánět, co jsem zameškala, když jsem byla v New Orleans.
Taky jsem zašla za svou školní poradkyní, což je moc milá dáma a měla jsem dotazy ohledně studia na univerzitě tady. Ta mě hlavně uklidňovala, protože jsem měla menší hysterický záchvat, že mě nikam nepřijmou, a jestli přijmou, nedají stipendium :D Taky mi radila, co mám ještě udělat, když jsem v USA. Budu muset znova dělat ACT i s esejí, taky mám požádat profesory, aby mi napsali doporučující dopis. Ona se hned nabídla, že mi ho napíše. Prý mám požádat i ředitele, že mě zná a taky mi s radostí napíše dobrý doporučující dopis. : )
Ve středu jsme měli mši, ale ještě předtím school assembly. Ředitel si nás zavolal do tělocvičny a měl dlouhou řeč o tom, jak je zklamaný, jelikož v pátek při basketbalové hře naši studenti řvali na studenty protihráčské školy sprostá slova. Mluvil o tom, že jsme škola pověstná tím, že jsou tu milé lidi a je tu dobré prostředí a oni to zničili. Pak taky hodně mluvil o tom, že tenhle rok dostává hodně emailů, že je tu na škole šikana. To jsem docela koukala. Vím o tom, že třeba oblíbená zábava (některých) seniorů vyrážet prvákům z ruky učebnice. Ale nikdy jsem si nemyslela, že by mohli jít i dál. Očividně šli… U nás na škole to hodně hrajou na školní pýchu, mnoho učitelů jsou bývalí studenti. Ředitel mluvil o tom, jak jsme ho zklamali… No samosebou jak se to rozpustilo, někteří jedinci se tomu jen smáli :/
Nevím, jestli jsem to už psala, ale vždy po 3 hodině mám tak půlhodiny času, který je normálně na oběd, ale já ho často trávím v učebně matiky, kde zoufale chodím na Mrs. Sands, aby mi něco vysvětlila, přičemž si svačinu můžu sníst tam. Takhle to dělá spousta lidí, ale většinou skončím s tou samou skupinkou kluků a musím poslouchat jejich duchaplné rozhovory. Oni jsou přesvědčení, že jsem zlá, jelikož si samozřejmě neodpustím poznámky, když je slyším. Podle jejich názoru je to ale jenom znak toho, že je mám všechny ráda, a proto jsem na ně zlá. :D (A to jsem s dvěma ještě byla v New Orleans ve stejné pracovní skupině, to jsme si všichni fakt užívali :D). Včera Zach, jeden z těch kluků, na Mrs. Sands, která byla ve třídě: „Mrs. Sands, Eva said that I am annoying!“ A ona mu na to řekla: „Well, she is right.“ Tomu jsme se smála až do konce dne, jak já Mrs. Sands miluju! Pak se spolu ještě dohadovali, jestli jsem „mean“ nebo ne, on tvrdil, že ano, ona tvrdila, že jsem hrozně milá. Cožpak o to, já jsem milá, když mě tak hrozně baví si ho dobírat. A nejlepší je, že se ani nebrání, když mu něco řeknu. Ostatní z té partičky se aspoň pokusí (neúspěšně) mi to vrátit (jeden z těch kluků je o hlavu menší než já, ten tedy taky nemá šanci).
Dneska znovu Zach přilítl s tím, že má oficiálně potvrzeno, že jsem jeho kamarádka. Očividně byla na škole mezi seniorama anketa (kterou jsem ani nepostřehla), kde z různých kategorií vyberou seniora-jednoho kluka a holku, pak je spolu vyfotí a dá se to do ročenky. Jsou to kategorie jako Dream Girl/Boy (což samosebou vyhrála kapitánka roztleskávaček +fotbalový kapitán), Worst Driver, Biggest Klutz, Best Smile, Best Artist, Best Dancer, Best Legs , Class clown… Já vyhrála „Friend with everyone“, což ani nevím, jak sem si zasloužila, ale proč ne:D
Nejvtipnější pak bylo, jak se děvčata rozčilovala, že nevyhrála „Best legs“, zato vyhrála „Worst driver“. Mě by třeba nejvíce potěšilo vítězství v kategorii „Most likely to succeed“. No, asi máme každý jiné priority…
Je tu hrozná tradice, že o Lentu si všichni něco zakazují. Že se to má dělat jsem sice věděla, ale tady to dělají masivně všichni. Já jsem na sebe šla tvrdě, na 40 dní si zakázala čokoládu a budu běhat 3x do týdne. Nejsem na to sama, Molly se ke mně přidala :D K tomu jsem si teda ještě zakázala všechny bublinkové nápoje, v mém případě hlavně Pepsi light. Abych toho neměla málo a mohla správně trpět, ještě jsem k tomu přidala Cheez-it, což jsou sýrové lupínky, ale hrozně dobré. Tak jsem na sebe zvědavá :D
úterý 8. března 2011
Vážení...
…jsem zpět!
Z Mission tripu jsme se vrátili někdy v pátek okolo 9. ráno a musím říci, že byl naprosto úžasný!!! Už o něm píšu článek, ale asi to rozdělím na části, jelikož toho je hodně a navíc nemám čas to napsat najednou.
Zbytek pátku jsem se vybalovala a taky jsem chvíli spala, jelikož jsem po noci v buse byla dost hotová. Večer jsme se pak vyrazili bavit.
Nejprve jsme s Em, Molly a Adamem šli na bowling. Dost teda pršelo, takže jsme byli všichni mokrý, i za těch 50 metrů, co jsme museli uběhnout od auta.
Byla to sranda, nejprve jsme jednu hru hrály normálně (neprohrála jsem, jsem dobrá), potom druhou tak, že jste to mohli hrát jakkoliv, jen ne normálně. Já povětšinou zvolila „granny style“ (neboli machovky styl :- ), ale Zuzanko, víš že tě mám ráda : )) ), tedy vzít kouli oběma rukama a hodit. Vtipný bylo, když mě zastavil úplně cizí pán a řekl mi, že si myslí, že jako já bude vypadat jeho vnučka, až vyroste. Pak mi ji dal do ruky (fakt roztomilý mrňavý blonďátko) a vyfotil si nás dohromady :D
Po bowlingu jsme se s Molly vydaly na film „King’s speech“, kde hrál můj milovaný Colin Firth. V kině jsem se dost cejtila, protože ani po mně nechtěli ukázat občanku. Film byl totiž hodnocený jako nepřístupný (používají tam „f-word“), a ten je až od 17 let, takže ji po hodně lidech, kteří vypadají mladší, chtějí.
Film byl úžasnej, Colin byl dokonalej (není div, že vyhrál Oscara), určitě doporučuji na to jít!! Nejvíc mě překvapilo, že jsem tomu i rozuměla (až na nějaké detaily), což je úžasné vzhledem k tomu, že to je navíc Britská angličtina… Dorazila mě tahle hláška, smála jsem se daších 5 minut :D
Lionel Logue: [as George "Berty" is lighting up a cigarette] Please don't do that.
King George VI: I'm sorry?
Lionel Logue: I believe sucking smoke into your lungs will kill you.
King George VI: My physicians say it relaxes the throat.
Lionel Logue: They're idiots.
King George VI: They've all been knighted.
Lionel Logue: Makes it official then.
V sobotu a neděli jsem více méně relaxovala, dělala věci do školy, volala domů a tak. V Sobotu večer jsme byli v Red Lobster a já jedla snad to nejúžasnější jídlo tady. Jejich bochníčky se sýrem byly úžasný! Potom jsem měla lososový steak a krevety v parmazánové omáčce. Bylo to tak dobrý, že jsem se přecpala jako zvíře.
A dneska poprvé do školy zase…
Ráno mě Emily odvezla dříve, tak jsem se stavila na latté v kavárně vedle zastávky.
V buse jsem si potom chtěla sníst tyčinku, ale byl tam nějakej cizí řidič a hned mi začal říkat, že v autobuse se nesmí jíst a tak. To mě teda překvapil, protože když jedu s tím „mým“ obvyklým řidiče, jím v buse pořád.
V US history jsem se hned ráno ptala, co jsem zameškala a co mám dohnat, učitel mi řekl, že se na to mám vybodnout, že mi dá body i tak :D Tak jo. Ostatní psali písemku, tak jsem si dodělávala španělštinu.
V English mluvila o středověku, o tom jak se rozšířilo křesťanství.
V Calculusu jsme dělali „antiderivatives“, což nevím, jak se řekne v češtině a nemůžu to najít. Že by antiderivace?
V Government jsme dělali soudní kauzy, které změnily USA, což je dost zajímavé, někdy o tom možná napíšu více. Dneska se to musím všechno naučit, protože je zítra test.
Ve Spanish jsme opakovali na test, který ostatní budou psát zítra. Je o latinoamerických zemích, kde leží, jejich hlavní města a tak. Uprostřed hodiny jsme šli do jídelny, kde je na zdi obrovská mapa světa a dostali plácačky. Učitelka vždycky řekla název země a my měli na ni plácnout. Po hodině jsem šla za učitelkou, ta mi dala práci, kterou jsem zameškala, neboli „make up work“. Ptala se mě, jak jsem se měla v New Orleans, asi jako dneska každej (kdo tam nebyl).
V Composition jsme rozebírali básničky, potom jsme se nevím jak dostali k veverkám a učitelka nám líčila, jak je věšela :D Prej se jim na zahradě přemnožily (jako že jich tam mají i kolem 100) a překusujou jim dráty, hlasitě se páří a tak… tak nám popisovala jak se jich snažili zbavit. Byla docela krutá, prej si půjčila dětskou kuličkovou pistolku a sestřelovala je :D:DD
V náboženství nám ukazovala hostie a popisovala, jak se vyrábí. Taky nám líčila, jak se před několika lety někdo vloupal do školy a všechno postříkal práškovým hasícím přístrojem, který je toxický, tak to pak museli složitě čistit. Postříkal i přeměněné hostie v kapli (respektive prach z přístroje se dostal i na ně) a to byste nevěřili jak je složité s takovými hostiemi naložit. Vyhodit se nemůžou, musí se rozpustit ve vodě a potom vylít do posvátného odpadu, či jak se to mu říká. Taky na chvíli přišel ředitel nás zkontrolovat.
Po škole jsem sedla na bus, potom na shuttle a ještě se stavila v Targetu. Už mi totiž došli mandle a cereální tyčinky, taky jsem dostala chuť na dietní pepsi. Hádejte, co jsem neobjevila. I kdy jsem ji tam hledala tisíckrát…. Dneska tam byla…. MILKA!!!! No, už je skoro sežraná.
Taky jsem tam narazila na čelenku s mašličkou asi za 50 centů. Moje nová mašličková vášeň mi nedala a říkající si, že to vlastně kupuju pro baby sestru, vzala jsem jí s tím, že si ji občas pučím (zítra si ji chci vzít do školy).
Taky jsem začala sbírat čtvrťáky a dolarové mince. Čtvrťáky mají vzadu státy USA a jimi ovládané území, dolarové mince mají presidenty USA (zatím asi jen prvních 14).
Na zastávce máme rozměňovač, tak jsem tam dneska nasypala asi 11 dolarů. Vyhodilo mi to teda asi 8 Lincolnů (dolarová mince), potom různý drobáky, ale taky čtvrťák ze Severních Marian, což je podle mě docela vzácnost.
Už mám 3 různé dolarové mince a 15 čtvrťáků. Však já to posbírám všechno :D Jen musím platit kešem, jelikož doteď jsem všechno, co se dalo platila kartou.
Z Mission tripu jsme se vrátili někdy v pátek okolo 9. ráno a musím říci, že byl naprosto úžasný!!! Už o něm píšu článek, ale asi to rozdělím na části, jelikož toho je hodně a navíc nemám čas to napsat najednou.
Zbytek pátku jsem se vybalovala a taky jsem chvíli spala, jelikož jsem po noci v buse byla dost hotová. Večer jsme se pak vyrazili bavit.
Nejprve jsme s Em, Molly a Adamem šli na bowling. Dost teda pršelo, takže jsme byli všichni mokrý, i za těch 50 metrů, co jsme museli uběhnout od auta.
Byla to sranda, nejprve jsme jednu hru hrály normálně (neprohrála jsem, jsem dobrá), potom druhou tak, že jste to mohli hrát jakkoliv, jen ne normálně. Já povětšinou zvolila „granny style“ (neboli machovky styl :- ), ale Zuzanko, víš že tě mám ráda : )) ), tedy vzít kouli oběma rukama a hodit. Vtipný bylo, když mě zastavil úplně cizí pán a řekl mi, že si myslí, že jako já bude vypadat jeho vnučka, až vyroste. Pak mi ji dal do ruky (fakt roztomilý mrňavý blonďátko) a vyfotil si nás dohromady :D
Po bowlingu jsme se s Molly vydaly na film „King’s speech“, kde hrál můj milovaný Colin Firth. V kině jsem se dost cejtila, protože ani po mně nechtěli ukázat občanku. Film byl totiž hodnocený jako nepřístupný (používají tam „f-word“), a ten je až od 17 let, takže ji po hodně lidech, kteří vypadají mladší, chtějí.
Film byl úžasnej, Colin byl dokonalej (není div, že vyhrál Oscara), určitě doporučuji na to jít!! Nejvíc mě překvapilo, že jsem tomu i rozuměla (až na nějaké detaily), což je úžasné vzhledem k tomu, že to je navíc Britská angličtina… Dorazila mě tahle hláška, smála jsem se daších 5 minut :D
Lionel Logue: [as George "Berty" is lighting up a cigarette] Please don't do that.
King George VI: I'm sorry?
Lionel Logue: I believe sucking smoke into your lungs will kill you.
King George VI: My physicians say it relaxes the throat.
Lionel Logue: They're idiots.
King George VI: They've all been knighted.
Lionel Logue: Makes it official then.
V sobotu a neděli jsem více méně relaxovala, dělala věci do školy, volala domů a tak. V Sobotu večer jsme byli v Red Lobster a já jedla snad to nejúžasnější jídlo tady. Jejich bochníčky se sýrem byly úžasný! Potom jsem měla lososový steak a krevety v parmazánové omáčce. Bylo to tak dobrý, že jsem se přecpala jako zvíře.
A dneska poprvé do školy zase…
Ráno mě Emily odvezla dříve, tak jsem se stavila na latté v kavárně vedle zastávky.
V buse jsem si potom chtěla sníst tyčinku, ale byl tam nějakej cizí řidič a hned mi začal říkat, že v autobuse se nesmí jíst a tak. To mě teda překvapil, protože když jedu s tím „mým“ obvyklým řidiče, jím v buse pořád.
V US history jsem se hned ráno ptala, co jsem zameškala a co mám dohnat, učitel mi řekl, že se na to mám vybodnout, že mi dá body i tak :D Tak jo. Ostatní psali písemku, tak jsem si dodělávala španělštinu.
V English mluvila o středověku, o tom jak se rozšířilo křesťanství.
V Calculusu jsme dělali „antiderivatives“, což nevím, jak se řekne v češtině a nemůžu to najít. Že by antiderivace?
V Government jsme dělali soudní kauzy, které změnily USA, což je dost zajímavé, někdy o tom možná napíšu více. Dneska se to musím všechno naučit, protože je zítra test.
Ve Spanish jsme opakovali na test, který ostatní budou psát zítra. Je o latinoamerických zemích, kde leží, jejich hlavní města a tak. Uprostřed hodiny jsme šli do jídelny, kde je na zdi obrovská mapa světa a dostali plácačky. Učitelka vždycky řekla název země a my měli na ni plácnout. Po hodině jsem šla za učitelkou, ta mi dala práci, kterou jsem zameškala, neboli „make up work“. Ptala se mě, jak jsem se měla v New Orleans, asi jako dneska každej (kdo tam nebyl).
V Composition jsme rozebírali básničky, potom jsme se nevím jak dostali k veverkám a učitelka nám líčila, jak je věšela :D Prej se jim na zahradě přemnožily (jako že jich tam mají i kolem 100) a překusujou jim dráty, hlasitě se páří a tak… tak nám popisovala jak se jich snažili zbavit. Byla docela krutá, prej si půjčila dětskou kuličkovou pistolku a sestřelovala je :D:DD
V náboženství nám ukazovala hostie a popisovala, jak se vyrábí. Taky nám líčila, jak se před několika lety někdo vloupal do školy a všechno postříkal práškovým hasícím přístrojem, který je toxický, tak to pak museli složitě čistit. Postříkal i přeměněné hostie v kapli (respektive prach z přístroje se dostal i na ně) a to byste nevěřili jak je složité s takovými hostiemi naložit. Vyhodit se nemůžou, musí se rozpustit ve vodě a potom vylít do posvátného odpadu, či jak se to mu říká. Taky na chvíli přišel ředitel nás zkontrolovat.
Po škole jsem sedla na bus, potom na shuttle a ještě se stavila v Targetu. Už mi totiž došli mandle a cereální tyčinky, taky jsem dostala chuť na dietní pepsi. Hádejte, co jsem neobjevila. I kdy jsem ji tam hledala tisíckrát…. Dneska tam byla…. MILKA!!!! No, už je skoro sežraná.
Taky jsem tam narazila na čelenku s mašličkou asi za 50 centů. Moje nová mašličková vášeň mi nedala a říkající si, že to vlastně kupuju pro baby sestru, vzala jsem jí s tím, že si ji občas pučím (zítra si ji chci vzít do školy).
Taky jsem začala sbírat čtvrťáky a dolarové mince. Čtvrťáky mají vzadu státy USA a jimi ovládané území, dolarové mince mají presidenty USA (zatím asi jen prvních 14).
Na zastávce máme rozměňovač, tak jsem tam dneska nasypala asi 11 dolarů. Vyhodilo mi to teda asi 8 Lincolnů (dolarová mince), potom různý drobáky, ale taky čtvrťák ze Severních Marian, což je podle mě docela vzácnost.
Už mám 3 různé dolarové mince a 15 čtvrťáků. Však já to posbírám všechno :D Jen musím platit kešem, jelikož doteď jsem všechno, co se dalo platila kartou.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)