Tak už jsem dospělá!

No, alespoň v některých státech…

Skoro celý 23. Prosinec jsem strávila balením dárků a uklízením. K balení jsem si pustila Lásku Nebeskou, abych měla tu pravou Vánoční atmosféru. :- )

Někdy kolem šestý, když už všichni přišli domů, jsme se pustili do večeře. Ráno se mě Peggy ptala, co bych si přála. Já na to, že mám chuť na zelené fazole. Takže nakonec jsme měli maso s kaší a zelenými fazolemi.

Jako svůj narozeninový dort jsem si vybrala Apple Pie. Peggy mi na něj napsala „Happy B-Day Eva“ :- )






Zapálili jsme svíčky a host rodina mě zazpívala. Já jsem nejprve začala zpívat s nimi, než mi došlo, že vlastně zpívají mě, takže jsem teda zmlkla :D

Potom už jsme se pustili do koláče spolu s vanilkovou zmrzlinou; já si začala rozbalovat dárky. Dostala jsem toho spoustu. Svetr, náušnice, ponožky, plyšáčka, CD od Michaela Bublého, mého nového objeva , a naši zarámovanou fotku u stromečku.
Moc mě to potěšilo :- )



Po rozbalování jsme si chvíli sedli ke krbu, ale za chvíli jsme se zase zvedli, nastoupili do auta a jeli do St. Louis na „Cestu světa“. Cestou jsme se stavili na benzíně pro kapučíno a horkou čokoládu.
Když mi poprvé řekli, na co se jedeme podívat, moc jsem to nechápala, ale pak jsem pochopila… Představte si obrovský park a na každém stromě světýlka. Prostě krása. V parku byla také ona cesta světla, tedy příběh narození Ježíše. Prohlídka se dělala v autech, tedy všechno bylo u cesty, aby lidi vůbec nemuseli z auta vylézat a jen se kochat. Vyfotila jsem pár obrázků, moc to není vidět, ale něco přece.











No a pak jsme jeli domů. Já jsem se podívala na jednu epizodu mé oblíbené Grey’s Anatomy a šla jsem spát.

Cestou z parku mě napadlo, že vlastně každej rok hned po narozeninách se hrozně cejtím, jako že už jsem velká holka, ale pak těsně před narozeninami si říkám ty jo, to je hrozný jak málo je mi let :D Jak jsem se před rokem cejtila, že už mi je 17, a teď už jsem si to ani nepřipouštěla, dokonce když se mě někdo zeptal asi před týdnem, kolik mi je, automaticky jsem řekla 18, ani jsem si to neuvědomovala :D


Ještě připojuji fotku stromečku s punčochami :- )

Příště se už těště na Vánoční článek!

O zkouškách a o tom, jak je pěkné dárky dávat

Příjemné skoro Vánoční Ráno :- )
Tak jsem se konečně zase dostala k blogu!

Naposledy jsem napsala minulou středu, tak tedy budu od ní pokračovat! Ve středu v noci byla jakási bouřka, kdy létaly ledové krupky…. A světe div se…. Ředitel ve čtvrtek zavřel školu! Já jsem byla samosebou ráda, ale divila jsem se, protože mi všichni spolužáci říkali, že většinou, když je nějaký „zimní problém“, všechny školy zavřou, jen ta naše ne…
Přes den jsem nedělala nic moc, trochu jsem se učila na zkoušky, ale nepřeháněla jsem to :- )
V pátek byl ve škole soutěž o nejošklivější Vánoční svetr…. Musím říci, že vidět dvoumetrové hráče am. fotbalu navlečené v ženských svetrech se sobem…. Pobavila jsem se :D

Jak jsem psala, někdy ve středu nebo v úterý jsem napekla cukroví, dala ho do krabic a schovala. Načež se na mě spustila vlna kritiky od Emily, ale i od ostatních, že jim to nemůžu dělat, že tady se cukroví neschovává… Já se sice bránila, že když jim to dám, že to do Vánoc nevydrží… Ale po několika dnech jsem odolala, a dala jim to. Do dvou dnů to bylo sežrané:/ :D

Trochu cukroví jsem teda dala stranou, dala to do malých boxů na sušenky, že to dám učitelům. /ale o tom později/.

Celý víkend byl ve znamení mého nervování se kvůli zkouškám a taky stresu, že nemám jediný vánoční dárek.

No a v pondělí tu byli zkoušky.
Vtipný bylo, že na US History jsem se téměř neučila, pouze jsem se našrotila prezidenty a jejich „VíPí“ jak říká náš učitel. Test byl směšně jednoduchej, žádný eseje, pouze otázky typu: „In which country was the Boxer Rebellion?“ nebo „Who championed the Open Door Policy?“ . (možná se Vám to nezná, ale řešili jsme to hodiny a hodiny, takže pro mě to bylo jednoduché...)
Poslední část testu byla, že vyjmenoval 15 slov jako „Barva, lodě, letadla, násilí, strach, mír…“ Měli jsme si vybrat 5 a ke každýmu říci 3 konkrétní události. První, co jsem si vybrala byly samosebou letadla :D Napsala jsem o jejich použití v WWI, a potom a mých oblíbencích Charlesu Lindberghovi a Amelii Earhart. Pak už ani nevím, co jsem dělala dál, ale problém jsem neměla.

Další zkouška na pořadu dne byla English IV.-Humanitites. Učitelka nám dopředu dala naše staré testy s tím, že v písemce bude jenom to, co bylo v testech+nová látka na Řecko. Já se šrotila jako divá, ale když nám dala písemku, byla jsem stejně v háji :D NA Egypt, což bylo jedno z témat, které jsme probírali, tam dala otázky typu „Kolik je na světě ještě mumií“, což fakt netuším… Někteří lidi, včetně kluků se tam i rozbrečeli … Na což jsem zase koukala já s otevřenou pusou :D

Poslední zkouškou toho dne byla z AP Calculusu. No, bylo to až směšně jednoduchý, tak mám strach, abych to neměla blbě :D
Hodně lidí mělo povolení nosit při zkouškách normální oblečení, takže všichni nosili pyžama a papuče, to jsem se zasmála :D
Když jsem přijela domů, trochu jsem se učila, ale šla jsem brzo spát.

V úterý jsem měla jenom zkoušku ze španělštiny, která začínala až v 10, tak jsem si přispala. I když jsem měla strach, bylo to primitivní, dokonce jsme to opravili rovnou v tý hodině a já měla 82,5/80 :D

Odpoledne jsem měla v plánu se učit na další dva testy, ale holky prý že jedou do velkýho obchoďáku. Já se sice potřebovala učit, ale zase jsem neměla žádný dárky… Nakonec jsem jela. Koupila jsem spoustu dárků (hlavně spoustu pro sebe :D)
Zašla jsem do Aeropostale, tam měli trička za 9 dolarů, tak jsem si jich pár pořídila. V American Eagle jsem si koupila teploučkou mikinu do školy a kabelku pro Emily.
Pak mě Molly zavedla do úplně úžasného obchodu plného kabelek, bot, náušnic, brýlí, hodinek, řetízků… a to všechno za dobré ceny…. Já byla jako v ráji! :D S Molly jsme si zahrály hru, „kdybys nevěděla, co mi dát, tak tohle se mi fakt líbí“. Nic jsem ale nekoupila, protože jsem se na to potřebovala zbavit Molly :- )
Potom jsme zašli do Body and Wash (či tak nějak), což je obrovskej obchod plnej šampónů a svíček, a vůní… Tak jsem na doporučení holek koupila Peggy aromalampu na baterky, šampón a vonnou esenci.
Byla jsem na nervy, co koupím Scottovi, ale pak napsal, že chce jednu knížku, holky už dárek měly, tak to přihrály mě, že to můžu koupit.

Potom jsem teda sama zašla do toho obchodu s bižuterií, nakoupila maličkosti pro hostsestry, Peggy i mě (teda hlavně mě…). Už jsem vyfotila, co jsem si všechno koupila, ale jsou to dárky, tak to sem můžu dát až po Vánocích :- )

Doma jsem objednala na Amazonu knížky pro Scotta i pro Peggy, kde to bylo asi o 20 dolarů levnější než v normálním knihkupectví…
No a pak jsem se vrhla na učení… Šla jsem spát někdo po půl jedné, vstávala o půl šesté… Byla jsem dost hotová.

Hned ráno ve škole jsem dala mé oblíbené učitelce matiky krabici sušenek, ta z toho byla nadšená, ptala se, kde budu na Vánoce… že je to smutný, že ne doma a tak.

Pak jsem běžela na první test, z Kompozice. Ještě před začátkem hlásili jako každý den kdo má narozeniny, tak ohlásili i mě. Tak mě pak lidi zastavovali na chodbě a přáli mi všechno nejlepší :- )


Už někdy minulý týden jsme dostali list 50 slov, a písemka byla prostá, všechny je definovat. Kupodivu jsem nezapomněla nic a měla z toho dobrý pocit. Skončila jsem i dříve /na všechny zkoušky byl čas hodinu/ a nudila se. Po skončení jsem šla do další třídy, na zkoušku z Theology. Ale v tu ránu jsem si vzpomněla, že jsem zapomněla Mrs. Klaus dát dárek. Říkala jsem si, že by ji to mohlo potěšit, české cukroví, ona je přeci jenom původem z Česka.
Její nadšení předčilo mé očekávání. Hned se ke mně vrhla a objímala mě, že jsem jí udělala strašnou radost, a že jsem jedna z jejich nejlepších studentů…. Že když píšu eseje, že nechápe, že můžou být tak dobré, když je angličtině až můj druhý jazyk… (jak jsem já děkovala v duchu Peggy za hodiny strávené se mnou na mých esejích…). Potom se mě taky ptala, jestli se mi stýská a jak to zvládám. No pak jsme se rozloučili, popřáli Veselé Vánoce a já šla si napsat náboženství.

Na to jsem se teda moc neučila, ale i kdybych se učila, moc by mi to nepomohlo… Jsou tam takový ty záludný otázky, popř. True/False. No uvidíme, jak to dopadne.
Po hodině jsem šla za sestrou (naše učitelka, je to jeptiška, ale nenosí hábit) dát jí taky cukroví. Tý jsem i poděkovala za pomoc, jelikož mi často s něčím pomáhala. Ta mi řekla, že když to má zakázané, musí mě obejmout :- ) Měla hroznou radost z cukroví, potom jsme si ještě dlouho povídali, také se mě ptala jestli mi chybí domov… a pak jsem musela jít na autobus.

Poslední dárek jsem měla pro kamarádku Carmeshu, kterou to taky hrozně potěšilo.

No, vždycky jsem si myslela, že nejlepší je dárky dostávat, ale změnila jsem názor, Není nic hezčího, než někomu udělat radost, a třeba jen takovou maličkostí :- ) Trochu mi bylo líto, že jsem to cukroví nedala všem učitelům, ale jen mým oblíbencům… Ale co, tak jim něco dám na konci roku.

Potom, co jsem přijela do Edwardsville, na nádraží mě vyzvedli Scott s holkama a řekli mi, že jedou nakupovat do Altonu. Na což jsem nechápavě řekla, že já jsem zrovna z Altonu přijela, proč mě nevyzvedli tam…. Prej, že holky se nemohli dostat z postele :D Tak jo.

Oni nakupovali hlavně pro Peggy, mojí hostmum, já jsem tak chodila po obchodech… V jednom měli na všechno 50% slevu, tak jsem pokračovala v nakupování pro sebe :D
Potom jsem je nějak ztratila, Molly mi napsala sms, že když je budu potřebovat, mám napsat.
Měli tam takový emo obchod plný úchylných věcí jako cedulí, piercingů, čepic s nápisem „I am bitch“ (ty museli jít na dračku…). To jsem se pobavila.

Já jsem si bezcílně bloumala po obchodech říkající si, že když oni budou hotoví, že mi zavolají. Když tu jsem narazila na Scotta, že mě všude shánějí, že si mi nemůžou dovolat…. Je to celý zvrácený, mobil jsem měla zapnutej, ale prostě mi nefungoval. Byla jsem pěkně sprostá co se týče toho ***** operátora :D Problémy s tím mobilem už jsem totiž měla v minulosti.

Pak jsme už konečně jeli domů. Byla jsem příšerně unavená, tak jsem někdy v 9 šla spát.

Dneska jsem se pěkně vychrupala do 10, nasnídala se, odpověděla na přání k narozeninám… Mimochodem díky všem :- )
Zítra určitě napíšu, protože dneska budu mít malou oslavu, tak napíšu, jaká byla :- )

Jak mi bouchl v ruce fén

Tak nevím, co mě to chytlo, ale i když se dneska toho až tak moc nestalo, napíšu sem.
Úplně jsem se zapomněla pochlubit, jak mi včera ráno bouchnul nad hlavou fén…. To bylo něco, to se tak fénuju a najednou to udělá příšernej zvuk a začnou z toho lítat jiskry. Já začala ječet /ze mě měli v 6 ráno všichni radost/. Byla jsem z toho celá vyděšená celej den, takove šok :D

Dneska jsem zaspala, takže jsem snídani musela jíst v autě. Jinak ráno bylo -15C, nic moc teplo teda. Podařila se mi přelomová věc. I když si vždycky říkám, že ráno v buse budu dělat úkoly, vždycky usnu a nic nedělám, ale dneska jsem vážně pracovala!

V US History jsme pracovali na opakování na finals a zničeho nic nám učitel oznámil, že prej v březnu nastoupí na mateřskou. Všichni vyvalili oči, jako jestli se nezbláznil a on prej ne, že to myslí smrtelně vážně!

Jinak topení ještě nespravili, takže v některých třídách je ta kosa neúnosná, hlavně v media centru, počítače jsou skoro pokryté námrazou :D

Ve Španělšině jsme taky opakovali, dělali nějakou úchylnou hru, kdy jsme plácačkou na mouchy bouchali do názvů členů rodiny… Učitelka nás rozdělila na týmy s tím, že kdo to vyhraje, dostane bonus na zkoušce. Náš tým to projel na plný čáře….

V AP Composition se stalo něco neuvěřitelného, alespoň pro mě. Jednak nám řekla, že o Vánocích nebudeme číst Hamleta, že je to pro nás moc těžký, ale že budeme číst „Jak je důležité míti Filipa“ od Oscara Wilda. A najednou nám rozdala úplně nový knížky s touto hrou, řekla, že nám přeje Veselé Vánoce, že je to Vánoční dárek pro nás :D
Taky nám dala seznam 50 pojmů, které se musím na finals našrotit :/

Dneska jsme měli B-Schedule, takže jsme končili už 12:30, ale já hned po škole zašla za učitelkou matiky. Příklad, nad kterým jsem předchozí den strávila dvě hodiny, se ukázal jako primitivní samosebou… Pár věcí mi vysvětlila, pak už spěchala a já měla ještě dotazy… Ona na to, že prej stejně jsem napřed před třídou, že jsou to „knuckleheads“. Což jsem jí řekla, že nemám páru, co to je. Ona na to, že je to dobře, hlavně ať jim neříkám, že to o nich řekla. Pak jsem si to teda našla online, co to znamená a pobavila jsem se :D Ale pořád nemá na Mrs. Klaus, které na některé jedince ječí „Shut up“ (minimálně jednou za hodinu).

Na autobus jsme se musela vydat na vzdálenou zastávku, v tý kose, já, která není zvyklá tady chodit vůbec :D Ale pěkně jsem vymrzla, jelikož bus měl zpoždění.

Celé odpo jsem dělala úkoly, večer jsme hrozně tajně jeli se Scottem koupit Vánoční dárky pro hostsestry, já si koupila mouku, abych konečně mohla dopéct cukroví.

Až doteď jsem v podstatě pekla /tři hodiny/, ale už to mám za sebou… Ještě asi udělám rohlíčky, no uvidím.
Linecký se mi docela povedlo, ale ten perník, ten je dost divnej… Ono taky tady jsem prostě použila jedinou mouku, co bylo doma, v českém receptu byla specifikovaná mouka…. Navíc jsem byla líná překládat českej recept /nejsem si jistá, jestli doma máme váhy, tady se na pečení používají spíše odměrky/, takže jsem si na webu našla už přeložené recepty do těch jejich odměrek.


A teď jdu spát. Úplně jsem nestihla dodělat Study guide, ale jsem unavená, tak na to musím vstát ráno.(=pravděpodobně to mít nebudu, páč jsem líná vstávat)

PS: To jsem překvapila, že jsem napsala, co? : - )

Czechs Are Driving a Camel to the School

To bylo tak:

To jsem tak jednou asi před čtrnácti dny přišla nahoru za hostrodinou, že nevím, o čem mám psát článek, že sice chci psát o rozdílech mezi českou a americkou školou, ale že nevím co…

Nahlas jsem tak popřemýšlela, jestli by mi někdo uvěřil, kdybych napsala, že jezdíme do školy na velbloudovi.

Toho se chytla Emily, vzala si můj notebook a počala psát tento článek s tím, že bych to měla určitě dát do novin. Mně se to nezdálo, ale všichni mě ujišťovali, že to bude hit. Popravdě, lákalo mě vyzkoušet, co by mi všechno zbaštili mí spolužáci, jelikož jsem byla unavená z dotazů typu: „A mají u Vás ženy volební právo?“ popř. „A máte tam u Vás Coca-colu?“ (Což je teda obzvlášť urážlivý, s přihlédnutím na to, že ta je i v těch nejchudších zemích světa…) Ráno jsem ale vystřízlivěla, zjistila, že článek je pěkně trapnej, a že je dobrej tak maximálně na zatopení v krbu.

Ale dávám ho sem, co myslíte, uvěřil by mi to někdo? (s přihlédnutím na to, že tady moc nechápu, co je to ironie…)

A lot of American people asked me what are the differences between the Czech and American culture. Besides the obvious language and cultural difference, there are various small differences. We usually do not drive to school by car and bus; we use camels and elephants (my elephant is named Pedro). Poor students use squirrels as their transportation. Public transportation is provided by a team of goats. We do not have the conventional paper, but we use papyrus. There are merchants that specialize in this art and I go once a week to buy my school supplies. This includes coal for my pencil and abacus for my calculus class. There is no running water in my village, because I live in a tent. We have one well that everyone shares, if it is not frozen. The common university degree is well digging which you can get a PhD in. We do not have houses, but women live in wigwams and men on trees. Our village was very excited when we had a road that ran through it. On Fridays, we go and watch the few cars that travel on the road. We all have iPhone 4. We do not have electricity and if we run out of wood, we just burn our old iPhone 4. In my village, men wear miniskirts and women wear pants. It is illegal for a man to be seen in pants – with a prison stay of 20 years if they do that. We have 48 national languages – with Arabic becoming the most recent language. It is interesting to listen to a parliament meeting. We elected sloth as our president and he moved our country next to Pakistan. Czech families save money all year in order to have a Christmas meal at McDonalds. It is the best time ever!

"Konečně" sněží!

I když toho mám udělat ještě docela dost, rozhodla jsem se konečně napsat něco sem, na blog.

Tak nám normálně napadl sníh! A ne jen půl centimetru, bylo ho relativně hodně, tak 15 cm :D Ale celou neděli byla sněhová bouře, silnice zledovatělý, tak jsem tam trochu doufala, že by ve škole mohl být Snow day, den volna. Celej večer jsem to průběžně sledovala na internetu, zavírali skoro všechny školy, ale tu naši pořád ne. To mě štvalo, ale doma mě uklidňovali, že to často oznámí i ráno… Ráno, když jsem se teda koukala na web, tam přibyla většina škol v okolí, jenom ta naše ne. Takže my jsme byli jediný, kdo do tý školy musel jít :/


Jinak tenhle víkend jsem si docela užila, v sobotu večer jsme byli na Vánoční párty u Scottovy rodiny. Bylo tam docela dost lidí, chvíli jsem se tam bavila s jednou paní, že prý byla v Českém Krumlově, tvrdila mi, že to je úžasné město, ale vzhledem k tomu, že tam byla někdy v 90. létech, no nevím, spíše se snažila být milá :- )

Všichni jsme měli donést nějaké dárky, zvané „white elephant“, tedy nepotřebný věci nebo nějaký blbosti. Potom se hrála taková hra, že se posílali kostky a kdo hodil stejný čísla, mohl si jít vybrat dárek. No, všichni už dárek měli, já pořád házela a nic :D Ale pak se mi řekli, ať někomu, kdo má dva dárky, ho vezmu. No tak jsem ho vzala velice otravnýmu pubertálnímu výrostkovi, který tam škrtil zrovna svoje maličké příbuzné. Rozbalovalo se to od nejmladšího po nejstarší. Jak se ukázalo, byly to převážně fakt pakárny jako příšerný vánoční dekorace, starý sladkosti, dětský hračky. Já například dostala starý boty. Když jsem to rozbalila, nějakej chlápek na mě zařval: „To nemáte v ČR, co?“ Nějak jsem to nekomentovala, pro pána to byl spíše trošku vtípek ze soudku pobav se sám. Byla jsem sice upozorněna, že je pravidlo, že si ty dárky musím vzít domů, ale stejně jsem ho tam „nenápadně“ zapomněla. Příští rok tam nebudu, tak co :D

Celej víkend jsem dělala několik esejů, ale hlavně do AP Composition o „Death of A Salesmen“ od Arthura Millera. To jsem si dala… Vůbec mi to nešlo, takže jsem to stejně psala až v neděli, potom jsme to s Peggy dobu opravovaly, ale nakonec jsem s tím fakt spokojená. Hlavně s mojí thesis statement, ta zní fakt dobře. Nejvíc mě dalo zabrat fakt, že mě učitelka předtím splovala, že v angličtině v esejích by neměly věty začínat s podmětem a přísudkem, ale nějak sofistikovaněji-jako předložkovou vazbou, příslovcem, gerundiem…

Jinak už máme Vánoční stromeček, vybleskla jsem to, když zrovna hořel krb.

Dneska jsem zadělala těsto na cukroví, na linecký a perníčky. Linecký myslím bude dobrý, ale ty perníčky, to nevim, nevim. Jsem trochu vystresovaná z Vánočních dárků (Já, co je má obvykle už v Listopadu!), a vůbec netuším, co mám koupit. :/

Jinak co se děje v jednotlivých předmětech?

V US History, jak jsem myslím psala, jsme dostali za úkol udělat velkou esej na téma „Problems and critics of the New Deal“. Ve skupinkách po třech jsme na to měli asi 2 týdny. Bohužel jsem dostala dva *****, a navíc, když učitel zvolil jako vedoucího týmu jednoho z nich, myslela jsem, že mě omyjou. Bylo mi hned jasný, že to v podstatě budu celý dělat sama… A taky, že jo. Učitel nám to téma rozdělil na tři podtémata, s tím že prý každý uděláme to své podtéma a úvod a zakončení uděláme spolu. Sice jsme občas chodili do Media centra ve vyučovacích hodinách, ale ty dva většinou nepracovali. Někdy ve čtvrtek minulý týden jsme měli odevzdat hrubý návrh s tím, že čím víc toho budeme mít, tím lépe pro nás, protože učitel to opraví nám, abychom to měla na finální verzi perfektní. Já jsem těm svým „spolupracovníkům“ řekla na rovinu, že jestli to mít nebudou, že je zabiju. Kupodivu to měli. Ale pak ta jejich spolupráce končila. Jejich styl psaná byl naprosto příšerný…. Když nám učitel v pátek vrátil hrubý návrh, hned jsem jim oznámila, že mi to opravený hned pošlou v pátek… No samosebou celý víkend nic, pánové se teda odhodlali v neděli večer, že!!! A nejenom, že tam neměli odkazy, kde to čerpali (to nám totiž bylo kladeno na srdce, hlavně tam mějte reference!), ani se neobtěžovali mi pomoci s úvodem a ještě mě ignorovali, když jsem jim posílala zprávy, ať okamžitě dodělají, co po nich chci. Takže nejenom, že jsem strávila 2 hodiny psaním úvodního a konečného paragrafu, hodinu udělání vzhledu a stylu, ale ještě jsem další dvě hodiny musela opravovat jejich příšerné texty a udělat za nich ty reference, neboli „footnotes“, které tady mají přesně daná pravidla, kde se píše autor a kde vydavatelství… Vrchol všeho byl, že mi ty***** Za to ani dneska nepoděkovali…..



V English IV děláme Řecko, jejich bohy, architekturu… V podstatě nic nového, že.

V Calculusu jsme začali dělat aplikace derivací a to je teda lahůdka – obzvláště ty ekonomické věti jako „marginal cost“ a „margine revenue“... Dneska jsem strávila dvě hodiny nad jedním příkladem (to jich mám dělat 10, ha). Šlo tam o sestavení rovnice. Vtip je v tom, že vím, že jsem opravdu blízko k řešení, ale jedna jediná část rovnice mi tam chybí a já prostě nevím, jak mám vyjádřit rovnicí jeden určitej problém….

Ve webdesignu jsme dělali vlastní stránky, což jsem měla tak za 2 hodiny :D design nic moc, ale stejně o mám pořád lepší než většina. Teď už tam jenom musím něco zkopírovat, aby to mělo taky obsah a jsem hotová.

Spanish-Nová učitelka se docela snaží, to ne že ne… Ale pořád hrajeme nějaké hry, trošku jak ve školce… no nic pro mě. Dává nám týdně body za „aktivitu“, které se počítají do známky. Tuhle jsem její jednu dost trapnou aktivitu bojkotovala a hned mi strhla body.

AP Composition- Přečetli jsme Death of A salesman a začali číst Ibsenovu Noru. Ta se kupodivu čte fakt dobře a bez problému tomu rozumím.

V náboženství tak nějak pořád stejné… Píšeme zápisky, potom na to píšeme písemku…

Co se ve škole teď dost řeší, jsou final exams, které budou příští týden v pondělí až do středy. Učitelé se snaží opakovat, dneska jsme v US History dostali study guide, seznam 100 pojmů, které musíme identifikovat. Jasně, už jsme se to všechno učili, ale něco budu muset se šrotit znova. Třeba chce od roku 1896-1944 výsledky všech voleb – tedy vítězného prezidenta+jeho viceprezidenta, ale taky musíme vědět toho, kdo prohrál plus jeho vice prezidenta. Takže vědět tak zhruba 60 jmen (některé roky byly významné i jiné strany, než jen Republikáni a Demokraté)-jak šli za sebou plus z jaké ty lidi byli strany.
Dneska jsme na našeho učitele v duchu dost nadávala. Před každou písemkou, co jsme v tomhle pololetí v US History psali, jsme si dělali menší study guide-tedy já jsem se probrala svými nesrozumitelnými zápiskami a úhledně vypsala všechny pojmy. I když jsem mu vždycky říkala, ať mi to nevyhazuje, on to často udělal!!!! To mě fakt nakrkl, protože teď bych jenom přepsala informace z mých krásných starších study guidů (uvědomuju si jak debilně to zní) a měla bych svatej pokoj.

Taky mi ve školních novinách vyšel článek!!
Dělala jsem to hlavně pro extra body do Composition, ale i tak jsem byla ráda. Pravda je, že když jsem někdy v pondělí donesla učitelovi na Us History, kterej je i zároveň redaktorem „novin“ (je to A4 popsaná z obou stran..), byl hrozně nadšenej, trochu mi ten článek přepsal a v pátek to vyšlo. Lidi mě pak na chodbě zastavovali a chválili mě-za ten den asi tak 20, to mě fakt potěšilo.


Jinak s koncem pololetí se mi bude změnit rozvrh, dneska jsem byla za svoji poradkyní. Některý předměty byli jenom na jeden semestr, jako náboženství a web design. Prej bych si měla vzít Am. Government, ale je zrovna v hodině, který jsem si odmítla změnit, jako Calculus, tak uvidíme, jak dopadnu…

V pondělí minulej týden jsem poprvé musela pracovat se spolužáky na basketbalové hře, abychom si vydělali na náš Mission Trip. Prodávali jsme sladkosti, pití, popcorn a hotdogy. Já jsem se hned ujala kasy, když jsem viděla, jak někteří tam bojujou s tím že neví kolik mají vrátit, když věci stály 3,50 a zákazník platit pětidolarovou bankovkou… Tak jsem je odstrčila a dělala to sama :D
Ale teda pracovali jsme tam hlavně dvě, ostatní se tam flákali, jedna holka prohlásila, že má chuť na McDonalda tak se sebrala a odešla. Dobrý bylo, že během hry jsme měli volno a mohli jsme si povídat-dokonce jsem zjistila o některých lidech, že ač jsem je měla za nepříjemný osoby, jsou vlastně v pohodě- ale v mezičasech byl hroznej frmol.

Mám taky nový poznatek, už nejsem ve škole jediná holka, co nosí kalhoty, už nás je asi 5 :D Zatímco já začala kalhoty nosit někdy v polovině září, jelikož mi byla kosa, většina holek i teď, v -15C mraze nosí minisukni, bez punčocháčů… No to nechápu. Navíc v některých třídách (hlavně v dole přízemí) se moc netopí, tak je tam mírně nad nulou, nechápu, že jim není zima. Já mám dvě mikiny a teplý zimní kozačky, a mám dojem že umrznu :D

Co jsem se teď nedávno divila, že na většině Amerických vánočních přáních a nápisech v obchodech, není Merry Christmas, jak by jeden předpokládal, ale „Happy Holiday.“ Ve své posedlosti být politicky korektní vůči Židům a Muslimům-kterých je tady ale menšina- si nepřejou Veselé Vánoce, ale prostě jenom Šťastné Svátky.

Držte mi palce při finálových zkouškách!