středa 21. července 2010

Agentura

Výběr mojí agentury byl vlastně úplně náhodný, nějak jsem přeskočila tu fázi, kdy mám před sebou 10 agentur a vybírám, která bude nejlepší. Musím ale říci, že jsem moc ráda, že do Ameriky jedu s YFU CZ a neměnila bych.

A jak k tomu došlo? Někdy v létě před rokem mi máma poslala odkaz na jejich webové stránky. Já to tehdy moc neřešila, sice jsme se o tom bavili, ale pak se to nějak smetlo ze stolu. Vzpomněla jsem si na to až v říjnu (nebo už to byl listopad?). Shodou okolností jsmě zrovna měli jet do Prahy ve středu, kdy YFU mělo informační schůzku. Řekla jsem si, nic za to nedám a šla jsem na ní. Tam mě informovali, že jsem přišla akorát načas a že už za chvíli nebudou do Ameriky místa. Takže ještě tentýž víkend jsem psala vstupní esej a příští pátek jsem už jela na pohovor a na psaní SLEP testu (který byl na začátku úplně primitivní a na konci tak težký, že jsem tam dostala ze zoufalství záchvat smíchu). No ale test jsem udělala se ziskem 51 bodů, což sice není nijak slavné, ale jsem ráda, že jsem ho udělala.
Rovnou ten den jsem dostala asi 20 stránkový formulář, který jsem vyplňovala až do ledna (částečně z lenosti, částečně díky nemoci doktora).
Až když jsem tu "hororovou" přihlášku odevzdala, uvědomila jsem si, že ono tady možná bude i více agentur... Ale už nemělo cenu skákat z rozjetého vlaku a tak jsem to neřešila.

S YFU jsem spokojená, především díky malým (zato důležitým) drobnostem, které ostatní agentury nemají.
Za prvé je to předodjezdový seminář, který jsme měli v červnu. Na víkend se sjeli lidé, co pojedou příští rok do zahraničí (nejen do US)a instruktoři, který si svůj výměnný rok už před pár lety prožili a teď dorbovolně školí ty, co teprve někam pojedou.
Na semináři nás samozřejmě proškolili o všem možném, počínaje kulturním šokem a konče tím, jak si v zahraničí utvoříme vztah k Čechách. Dobré bylo taky to, že tam byla holka, která v USA před pár lety na rok byla, takže jsme se jí mohli ptát, na co jsme chtěli (a bylo nás jen 6, takže to bylo příjemné povídání). Sice mě trochu vyděsila, když nám nepokrytě líčila, že přijdou krize a kdy... Na druhou stranu je pravda, že jsem si ten pobyt možná kreslila až příliš idilicky a tohle mě vrátilo zpátky na zem. Teď vím, že je lepší nečekat nic a být mile překvapen než naopak :-)
V čem byl seminář ale nejvíc prospěšný bylo to, že jsem se tam seznámila s lidma, co jedou taky příští rok pryč. Přece jenom za tři dny se trochu poznáte (určitě líp než za den), měli jsme čas si popovídat, což bylo příjemné...

Druhá věc, co se mi na YFU libí je že je to občanské sdružení a tudíž neziskovka. Rodiny, které si někoho na rok vezmou, to dělají pro YFU (narozdíl od všech ostatních agentur) úplně zdarma a tudíž je jistota, že studenta opravu chtějí. Rozhodně si Vás nevezme někdo jenom proto, že chce nějaký peníze navíc (protože tady nedostane nic).
Zdarma to dělají i lokální koordinátoři, kteří navíc často na rok někde byli, takže přesně ví, co prožíváte a tak.

Další věc je, že mi YFU zajistí letenky. Já vím, že není takový problém to udělat sama, ale trošičku starostí mi to ušetří... :-)

Po půl roce

Když jsem sem psala naposled, začátkem ledna, ještě jsem jsi v podstatě vůbec nebyla jistá, zda-li pojedu. Teď, o nějakých 7 měsíců později už tu jistotu mám. Program je zaplacen, s mojí českou školou je vše dohodnuto a vízum už taky mám. Dokonce přesně vím, kam pojedu. V lednu jsem měla spoustu předsevzetí, jako že se každý den začnu 2 hodiny učit anglicky (to se nepovedlo), doučovat se předměty na které rok nebudu (to se taky nepovedlo) a že začnu se španělštinou, se kterou potom chci v US pokračovat (nemá cenu výsledek ani komentovat ).

Před půl rokem jsem byla natěšená, pročítala si blogy exchange studentů, ale brala jsem to tak, že je to ještě hodně daleko a žila jsem spíš tím, co bylo, než tím, co bude tam. Teď, když už mám ani ne měsíc do odletu, už myslím na to, jaké to tam bude, pořád :-) Ale moc dobře vím, že je lepší mít realistická očekávání, než potom brečet, že se mi tam nelíbí :D
Včera jsem sestavovala seznam toho, co musím bezpodmíněčeně udělat, ještě než odjedu. (A jsem moc zvědavá, až si to třeba za rok tady budu pročítat, jestli se mi to povedlo):
  • Naučit se všechny americké státy i s hlavními městy a kde leží
  • Naučit se americké a zopakovat české dějiny (aby každý věděl, že my v čechách jsme velice vzdělaní lidé :D)
  • Naučit se všechny anglická nepravidelná slovesa
Jsem na sebe zvědavá :-)